„Ke spuštění zkušebního projektu vedla cesta dlouhá pět let, kterou jsme financovali z vlastních zdrojů," uvedl ředitel RÚ Kladruby Josef Hendrych a připomněl, že základní rehabilitační péče o pacienty se získaným poškozením mozku je v Česku zajištěna, ale ta intenzivní, je teprve na začátku.

Právě intenzivní rehabilitační péčí se v Kladrubech do stavu soběstačnosti podařilo dostat ženu, která po těžké dopravní nehodě u Bystřice nechodila, vydávala jen zvuky a byla inkontinentní.

„Na této paní se nám podařilo ověřit, že při zvýšené péči, je možné řadu lidí dostat zpátky do běžného života. Paní dnes chodí a mluví a její život se vrátil v téměř do normálu," potvrdil ředitel ústavu s tím, že bez speciální rehabilitace by žena nejspíš skončila odkázaná na pomoc druhých v léčebně dlouhodobě nemocných.

S tímto argumentem pak ústav přišel za zdravotními pojišťovnami se žádostí o financování zvýšené rehabilitační péče o pacienty se získaným poškození mozku. A po intenzivních a dlouhodobých jednáních nakonec uspěl. Peníze pojišťovny tak nyní, během zkušebního období, pokryjí náklady pacientů na dvaceti lůžkách.

„Je to ale poprvé v historii našeho ústavu, kdy budeme placeni nikoliv za výkon, ale za jeho výsledek, což jsme pojišťovnám nabídli sami," řekl ředitel Josef Hendrych.

To ale například znamená také to, že v případě poskytnutí intenzivní rehabilitační péče, bude ústav zjišťovat její výsledky.

„Pokud nedojde ve stanovených třítýdenních intervalech ke zlepšení, pacient bude z procesu vyřazen zpět do standardní rehabilitace a budeme dál hledat procesy, jak by se do programu intenzivní péče mohl vrátit," potvrdil daná pravidla ředitel ústavu. „A také to znamená, že nám pojišťovna za péči, kterou jsme pacientovi věnovali při intenzivní péči věnovali, nezaplatí," potvrdil Josef Hendrych s tím, že si ústav natolik věří a připravoval se na to, že se neobává finančních ztrát. „Celý blok intenzivní rehabilitace totiž trvá každý den i více než pět hodin a skládá se z práce fyzioterapeutů, logopedů, ergoterapeutů, psychologů a samozřejmě i lékařů," připomněl ředitele RÚ Kladruby Josef Hendrych.

Podle Jakuba Pětiokého, který léčebné rehabilitační programy pomáhal sestavovat, je základem úspěchu dostatek stimulů pro mozek. Ty se dají zajistit například stanovením cílů rozdělených do časových úseků a jejich plněním.

Rehabilitační ústav Kladruby nedaleko Vlašimi je známý nejen v Česku. V současné době však jeho kapacita, i přes postupné rozšiřování, nestačí poptávce. K léčení do Kladrub přijíždí zhruba jen třetina pacientů, kteří o rehabilitaci na Benešovsku stojí. Další plánované rozšíření zvětší ústav o čtrnáct pokojů.

Proces intenzivní rehabilitace hrazený pojišťovnou se odehrává, jak už řečeno, v jednom cyklu na dvaceti pacientech. Dalších dvacet pacientů se souběžně podrobuje standardnímu procesu rehabilitace a výsledky obou rehabilitovaných skupin pak budou porovnávány.
V celé České republice se získané poškození mozku každoročně týká až osmdesáti tisíc lidí.

Co je získané poškození mozku a jak se projevuje
Získané poškození mozku může vzniknout při dopravních nehodách, pádech nebo jako následek mozkové mrtvice.
Zatímco nehody jsou příčinou poloviny všech získaných poškození mozku u lidí mladších 75 let, u těch starších se o to nejvíce zaslouží pády. Do skupiny takto zraněných lidí ale významně patří také děti do pěti let.
Přibližně pětina poranění mozku je zapříčiněna násilím – střelné poranění, zneužívání dětí. Jen tři procenta zranění má na svědomí sport. Ovšem až polovina poranění mozku vzniká v souvislosti s pitím alkoholu.
Následky po poškození mozku jsou většinou nevratné. Časnou a intenzivní rehabilitací se dají některé funkce obnovit. Mezi možná následky poškození mozku patří: poruchy motoriky, kognitivních funkcí – poruchy paměti, pozornosti, orientace, řešení problémů, organizace a posloupnost (plánování), poruchy vnímání, rozlišování pravé a levé strany a také psychosociální poruchy, jako jsou snížený náhled, apatie, agrese, porucha iniciace, neklid, labilita či snížená motivace.                ⋌Zdroj: Wikipedia