Nařízení Státní rostlinolékařské správy proti dalšímu rozšíření bázlivce kukuřičného v ČR

Dalšímu šíření škůdce má zamezit nařízení Státní rostlinolékařská správy (SRS), jež vymezuje  okresy a katastrální území, v nichž platí mimořádná rostlinolékařská opatření. Ta  mají zpomalit další šíření bázlivce kukuřičného do dosud nezamořených oblastí České republiky a Evropské unie.

„V uvedených územích mohou podnikatelé pěstovat kukuřici jen za předpokladu, že na daném pozemku nebyla pěstovaná kukuřice v předešlém roce," vysvětlil  opatření Zdeněk Mach, ředitel SRS  s tím, že  brouk může představovat vážnou hrozbu pro produkci kukuřice z hlediska možných hospodářských ztrát.

„Pokud byla kukuřice pěstovaná na pozemku i v předchozím roce, musí pěstitel zajistit účinné ošetření insekticidy proti bázlivci kukuřičnému, a to buď namořením osiva, aplikací půdního insekticidu proti jeho larvám, nebo správně načasovanou insekticidní clonou zaměřenou proti dospělcům," uzavřel Zdeněk Mach.

Insekticidní ošetření proti dospělcům se provádí na základě oznámení signalizace, které vydává a uveřejňuje místně příslušný oblastní odbor Státní rostlinolékařské správy na úřední desce.

Vydaná mimořádná rostlinolékařská opatření se vztahují na zemědělce, kteří v rámci svého podnikání pěstují kukuřici v okresech Benešov, Beroun, Český Krumlov, Jičín, Kladno, Klatovy, Mělník, Mladá Boleslav, Náchod, Nymburk, Písek, Praha hl. m., Praha-východ, Praha-západ, Prachatice, Příbram, Semily, Strakonice, Tábor, Trutnov a v katastrálním území   Slavíkovice a  Vílov v okrese Domažlice a v katastrálním území  Sýkořice v okrese Rakovník.

„V okrese Benešov by se opatření mohlo dotýkat 40 až 50 subjektů," upřesnil  Zbyněk Škodáček, vedoucí sekretariátu ředitele Státní rostlinolékařská správy.

Co je to bázlivec kukuřičný?

Bázlivec kukuřičný je brouk z čeledi mandelinkovitých, původem ze Severní Ameriky. Do Evropy byl tento brouk zavlečený zřejmě v druhé polovině devadesátých let minulého století. Hlavní škody působí larvy na kořenech kukuřice.

Napadené rostliny poléhají nebo jsou výrazně deformované, často ohnuté do tvaru „husího krku" a za větru se vyvracejí a odumírají. U silně napadených porostů mohou ztráty dosahovat 80 – 100 procent, obvykle se však pohybují v rozmezí 10 – 15 procent.