„Trofejím, které měříme a vážíme, přidělujeme body  a určujeme, jestli jsou vhodné na udělení bronzové, stříbrné nebo zlaté medaile. Zároveň posuzujeme, zda byl kus správně střelený.

Souběžně podle informací mysliveckých hospodářů    sumarizujeme, kolik  a kde bylo od loňského dubna sloveno 
v honitbách  zvěře a v jakých věkových stupních. Přehled o stavech zvěře pak poskytujeme odborům životního prostředí pověřených radnic,“ vysvětlil  Jaroslav Vaněček, člen myslivecké hodnotitelské komise.

U stavu srnčí zvěře zaznamenali myslivci v posledních dvou letech značný pokles ,  divoká prasata se množí geometrickou řadou a přibývá i daňků. Paroží, na nějž ukazuje Jaroslav Vaněček ve fotogalerii, pochází z daňka, který se u Vlašimi zaklesl za strom a po marném boji o vyproštění  vyčerpáním uhynul.

Divočáci se množí, srnci mizí
Myslivecká výstava trofejí a jejich hodnocení o víkendu ve votické sokolovně symbolicky uzavřelo uplynulou loveckou sezónu. Státní správě poskytlo cenné informace s počtech a stavu  zvěře v lesích Voticka, Benešovska a Vlašimska.  

„ U srnčí zvěře jsme  zaznamenali za poslední dva roky značný pokles stavu. Řeší to  i Institutu ekologie zvěře, který vyzval majitele honiteb,  aby pomohli se sdělováním  dat o srnčí zvěři. Výzkum nadále  probíhá a nelze předjímat jeho závěry,“ konstatoval  Karel Kýval z odboru životního prostředí  votického městského úřadu.

„Současná populační dynamika černé zvěře je značná.  To vidí i nemyslivci. Divoká prasata se množí geometrickou řadu.  Stimulujícím  faktorem je výsev energetických plodin, kukuřice a řepky.  Jak plodiny vzejdou, poskytují černé zvěři kryt a dostatek potravy. Na lánech o výměře 80 až 150 hektarů od lesa k lesu, není možné zvěř ulovit a regulovat tak její stavy. To lze  až po sklizní, kde se černá přemístí do lesa, do mlazin. Pak je možné vytvořit krmeliště, vylákat je do míst, kde lze lovit nebo dělat naháňky,“ vysvětlil referent votického odboru životního prostředí.

„Nyní už sotva roční selata  mají selata,“ podotkl myslivec Jaroslav Vaněček. „Při nadbytku potravy se zakulacují a nastává u nich dříve říje,“ vysvětlil nimrod.

Pro přežití zvěře byla letošní zima příznivá. Vysoký sníh napadl až začátek února,  tuhé mrazy netrvaly ani tři týdny.  

„Zima byla mírnější s dostatečným počtem slunečných dnů, což má význam pro parožení jelenovitých. I když  srnčí populace není tak veliká, jsou už vidět dobře založení srnci. V příští lovecké sezóně očekáváme kvalitnější trofeje,“ připomněl Karel Kýval.

Pro státní správu jsou nahlášené stavy ulovené i živé zvěře v honitbách od mysliveckých hospodářů základními informacemi pro sestavování plánů lovu. „Každý uživatel honitby musí mít přehled o stavu zvěře a páchaných škodách  na zemědělských kulturách a lesních porostech,“ doplnil referent.

Na monitorování stavu zvěře se na Benešovsku, Voticku a na Vlašimsku podílí přibližně 1500 myslivců. A další adepti na přijetí do jednotlivých mysliveckých sdružení zastřešovaných okresním spolkem a Českomoravskou mysliveckou jednotou čekají. Nikoliv náhle kvůli tomu, že myslivost je zapsaná do nehmotného kulturního dědictví  České republiky a usiluje o zápis UNESCA do světového kulturního dědictví.

„Adepti na první lovecký lístek absolvují roční kurz, jenž je složený z odborných přednášek, praxe ve sdruženích, účasti na mysliveckých akcích  a zkoušek,“ nastínil Jaroslav Vaněček,  člen mysliveckých komisí.

„Adept musí absolvovat zkoušky ze  střelby na brokové střelnici. Nezáleží na výsledku, ale jak se postaví ke střelbě, na manipulací se zbraní, dodržování bezpečnostních zásad,“   přiblížil Jaroslav Vaněček  nelehkou cestu, která čeká budoucí myslivce za týden v Mezně, kde bude lovecké zkoušky skládat několik desítek zájemců.

Běžně se jich před dvěma zkušebními senáty zapotí čtyřicet, letos jich je víc. „Zřídíme asi i třetí senát. Přibudou sice členi, ale ne všichni se dokáží umístit do sdružení, která jsou provázaná na honební společenstva. Přednost při přijetí dostávají  vlastníci pozemků,“ poodhalil myslivecký funkcionář.