Město odkoupilo klášterní areál v roce 2012 a od té doby objekty s pomocí dotací doznaly velkých změn. „Inkasovali jsme 28 milionů a rekonstrukce kláštera, tedy dvou křídel, vyšla na 35 milionů i s vybavením,” uvedl starosta Votic Jiří Slavík.

Aktuálně už je značná část kláštera zrekonstruovaná, objekt se ale stále opravuje. Největším problémem bylo západní křídlo. „Poslední křídlo opravujeme s méně penězi, proto je to také rozfázované na více etap. Minulý rok jsme opravili střechu. Na tento projekt jsme přes dotace dostali 150 tisíc korun, celkem jsme ale do rekonstrukce dali 2 milióny korun,” doplnil Jiří Slavík.

Mistrovství autokrosu oživilo poříčskou Homolku.
OBRAZEM: Mistrovství autokrosu oživilo poříčskou Homolku

Důležitou částí opravy byla i výměna části krovu, kdy při pracích dělníci objevili dřevomorku. Ta musela být okamžitě vymýcena. Hrozilo by totiž, že napadne již opravená křídla kláštera. Aktuálně se rozbíhají další dotační tituly a Votičtí se jich při dalších fázích obnovy kláštera chystají využít. „Nyní je zásadní otázkou další využitelnost, kterou stále řešíme. Votický klášter by neměl sloužit jen pro výstavy, ale hlavně lidem,” podotkl starosta Votic. Již nyní ale část kláštera žije.

Votice Zájemci mohou votický klášter navštívit a podpořit tak kulturní rozvoj města. Aktuálně jsou v budově k vidění tři výstavy. „Návštěvníci zde mohou vidět expozici věnovanou františkánům, také výstavu o bitvě v Jankově či se pokochat sbírkou retro autíček,” vyjmenovala Kristýna Topinková, pracovnice Informačního a kulturního centra Votic.

O klášteru Klášter byl postaven v 17. století. Obě jeho budovy se staly majetkem františkánů. V roce 1943 byl do kláštera umístěn okresní úřad za Sedlčan. V roce 1949 zde byl votický okresní úřad. V noci z 13. na 14. dubna 1950 vtrhla do kláštera StB a františkány odvezli do internace v klášteře v Oseku u Duchcova. S koncem působení františkánů v klášteře byla také zcela zlikvidována zdejší knihovna. Posléze tu byl internát až do roku 1997 závod Tesla. Následně byl klášter vrácen františkánům.

EXPOZICE O SMUTNÉ DOBĚ

Klášter svatého Františka by se měl z části stát regionálním muzeem, v kterém se budou připomínat i neveselé chvíle minulosti regionu. „Plánujeme ještě jednu výstavu, která by měla připomenout krutou pravdu o historii budovy,” dodal starosta. Městu se po letech podařilo získat podporu od Ministerstva kultury z fondu záchrany architektury. Na další expozici a s ní spojenou obnovu místnosti by tak město mohlo získat až 700 tisíc korun. Výstava by následně měla pojednávat o smutné době 50. let, kdy státní bezpečnost vyslýchala v klášteře „provinilce” „Chceme lidem připomenout krutý osud zdejších sedláků, kteří byli hroznými způsoby vyslýcháni. Ani na to se nesmí zapomenout. Je to sice citlivé téma, už jen proto, že ještě nyní mohou žít lidé, kterých se to týká. Nemyslím si ale, že bychom měli dělat v tomto ohledu mrtvého brouka,” doplnil Jiří Slavík.

KOMUNITNÍ CENTRUM

Kromě muzejního charakteru by ale v příštích letech budova měla dostat i podobu kulturní a sociální. „Kláštery byly centrem života. Nemyslím si, že je možné, aby klášter byl jen výstavní síní,” poznamenal starosta, který v klášteře vidí veliký potenciál pro život ve městě. Také proto se již nyní připravuje další projekt, tedy komunitní centrum, které v klášteře bude sídlit v přízemí západního křídla kláštera. Pokud město uspěje se svou žádostí o dotaci, do příštího roku by tato část mohla ožít prostorem pro setkávání i prostorem pro činnosti různých organizací, které by nabídly vyžití všem věkovým kategoriím.

Kapela Zakázaný Ovoce.
KRÁTCE: Kam na Benešovsku za kulturou?

Rok 2018 není jen cílovým rokem pro komunitní centrum, ale i pro samotný klášter. Příští rok by měl být hotový. „Nevylučujeme ale, že zbudou ještě nějaké menší opravy jako výměna okapů a jiné. Klášter jako takový by ale měl být hotový, stejně tak i jeho využitelnost by měla být dokončená,” dodal votický starosta.