Jak těžké bylo přesvědčit další k tomu, aby se k vám přidali a sbírali odpadky?
Moc ne. Spojila jsem se se starostkou Netvořic Monikou Šlehobrovou a daly jsme to dohromady. Nikoho nepřemlouváme, ale i tak chodí vždy kolem padesáti lidí, což je na Netvořice skutečně dost.
Letos jste poprvé vybaveni nejen jednorázovými pytli, ale také pytli tkanými, mnohem trvanlivějšími. Kde jste je vzali?
Máme je od sdružení Ukliďme Česko, k čemuž jsme se připojili. Pytle si ponecháme i na další ročník štafety, nevyhazujeme je.
Co všechno jste už při uklízení našli?
Osobní doklady, ale také boty. Je neuvěřitelné, že někomu mohou při chůzi spadnout z nohou boty… Ale nejvíce je po škarpách plastu. Kelímků, lahví, tašek, pytlíků, ale také krabiček od cigaret. Nám samozřejmě nejde o to najít nějakou raritu, ale posbírat toho co možná nejvíce. Loni to bylo přes půl tuny.
V létě jsem byl u našich jižních sousedů, a i když i tam jsem viděl nepořádek, rozhodně ho nebylo tolik, co tady, u nás. Jsme my, Češi, skutečně takoví bordeláři?
Pokud mohu mluvit za okolí Netvořic, přináší sem nepořádek doprava, respektive lidé, kteří tudy projíždějí. Okolím městyse se lidé přesouvají domů nebo do svých odpočinkových míst. Dost často proto nalézáme v příkopech igelitové nákupní tašky plné odpadu. Jsou pěkně svázané, aby se kosti z kuřete, nedojedené brambory nebo kelímky od jogurtů náhodou nevysypaly v autě. A když je příhodný okamžik, šup s tím z auta ven do příkopu. To samé platí i v případě kelímků, které si lidé koupí s nápojem někde na bezince, a když dopijí, tak si právě v ten okamžik udělají pořádek ve svém autě. A i když doma mají popelnici, až tam ho nedovezou a zbaví se ho nejjednodušším způsobem.
Vaše akce je jako řada dalších v celých Čechách, bohulibá. Je ale správné neustále v něčem suplovat nedostatečnou činnost státu?
Možná ne, jde mi o to, že když mohu něco změnit, udělám to.
Nemohla a neměla by přijít změna spíš tím, že lidé místo, aby dělali práci za druhé, měli by tlačit třeba prostřednictvím svých místních politiků na to, aby služby, tedy například i údržbu silnic a s ní související úklid příkopů, zajišťoval ten, kdo za to bere peníze?
Asi ano, ale v současné době to asi není možné. Nechceme chodit v odpadcích, a proto uklízíme.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditKdyž může organizátorka uklízení Šárka Zemanová něco změnit, tak to udělá
Netvořice – Šárka Zemanová (na snímku) pochází z Netvořic, ale dlouhá léta už žije v českém hlavním městě. Do rodné obce ale nikdy nepřestala jezdit alespoň na víkendy. Při tom, ještě s malou dcerkou v kočárku, chodila po okolí. Už tehdy jí nebylo lhostejné, kolik je po příkopech odpadků. Proto je sbírala a nosila domů, do popelnice. O mnoho let později pak dostala nápad zapojit do uklízení i další stejně smýšlející lidi. Zrodila se akce s názvem Štafetové uklízení. Gruntování mělo jít od obce k obci. To se tak úplně nepovedlo, přesto lidé na popud Šárky Zemanové uklízejí kolem silnic vedoucích z Netvořic už tři roky.
Kliknutím zvětšíte
Šárka Zemanová.
|
Foto: Zdeněk Kellner