VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Johana z Týnce skončila bronzová

Týnec nad Sázavou – Literární soutěž Jak jsem potkal netopýry, kterou vyhlásila v polovině uplynulého roku Česká společnost pro ochranu netopýrů, má už své vítěze.

17.1.2014
SDÍLEJ:

Johana Timplová (vpravo), s bratrem Gabrielem (vlevo), sestrou Julií (uprostřed) a mámou Magdalenou.Foto: Archiv Johany Timplové

 V kategorii do 15 let zvítězila Lucie Sajbotová ze Základní školy v Břidličné. Na druhém místě skončila Barbora Juráňová ze stejné školy a na třetím Johana Timplová z Týnce nad Sázavou. A právě tato mladá spisovatelka poskytla Benešovskému deníku rozhovor.

Ale ještě předtím než čtrnáctiletá Johana Timplová prozradí čtenářům Deníku, zda se jednalo o její první literární dílo, kde brala na povídku inspiraci, nebo třeba to, kolik času jí napsání „netopýří" práce zabralo, malé ohlédnutí za celou soutěží.

Soutěž Jak jsem potkal netopýry, se uskutečnila v rámci projektu Pod jednou střechou, a úkolem soutěžících bylo popsat formou krátké povídky nebo fejetonu jejich setkání s netopýry.

„Touto aktivitou jsme chtěli podpořit zájem dětí a dospělých o netopýry. Jejich způsob života, nebezpečí, která tyto živočichy ohrožují, i možnosti jejich ochrany," vysvětlila Petra Schnitzerová z České společnosti pro ochranu netopýrů, která si zároveň posteskla, že zatímco do kategorie do 15 let přijala komise složená z učitelů literatury a českého jazyka, knihovnice a zoologů třiatřicet příspěvků, od dospělých autorů, tedy do kategorie nad 15 let pouze dvě povídky.

Nejlepší soutěžní povídky, jejichž společným tématem byly zážitky ze setkání s netopýry, ocení porota zajímavými věcnými cenami.

Jak si se o soutěži dozvěděla?
Řekla mi o tom máma. Je kastelánkou na týneckém hradě, jehož věž shodou okolností obývají právě netopýři.

O čem tvoje povídka je?
Je to fantasy příběh o patnáctiletém klukovi jménem Lukáš, který se setká s netopýrem, jenž třídí sladkosti.

Můžeš to trochu rozvinout?
Jednoho dne vytáhnou rodiče Lukáše proti jeho vůli na výlet na hrad. Tam v jedné komoře potká netopýra Barabiáše, kterému víla uložila trest, že musí třídit sladkosti. Lukáš začne pomáhat Barabiášovi s tříděním a přitom mu vypráví o tom, jak asi do sedmi let jedl hodně moc bonbony a jaký to byl cvalík. A jak to tak vypráví, asi se mu najednou vybaví chuť těch sladkostí a začne je tam opět jíst. Lukáš si myslí, že v té komoře strávil s Barabiášem celý den, ale když vyjde ven, zjistí, že neuplynulo ani pět minut.

Říkala si, že tohle nebyla tvoje první literární soutěž. Které si se ještě účastnila?
Nedávno jsem dělala komiks do soutěže Jak se cestovalo v minulosti, kterou vyhlásilo vlašimské Muzeum Podblanicka. Teď mám období, kdy jsem úplně posedlá Sherlockem Holmesem. Takže jsem napsala a nakreslila Záhadu Posázavského Pacifiku, kdy čtyři trempové cestují, přisedne si k nim česká obdoba Sherlocka (Stanislav Hloubal) a Watsona (Jan Výr) a řeší záhadu. Ztratil se jim totiž Moriarty. A závěrem je, že jedním z těch trempů je právě Moriarty. Ještě jsem se účastnila soutěže, kterou vyhlásilo město Votice O kalamář Jana Herbena. Psala jsem na téma Proč je to můj oblíbený spisovatel, o Johnu Ronaldu Reuelu Tolkienovi, a tu jsem vyhrála.

Podle čeho vymýšlíš jména svých literárních postav?
Netopýr Barabiáš vznikl v době, kdy máma začala dělat kastelánku na týneckém hradě a vymyslela si Netopýří noviny. No a já tam napsala povídku Jak jsem potkal netopýra Barabiáše. Ale proč Barabiáš, to už nevím. Ale jinak ráda vymýšlím kombinaci anglických a keltských jmen.

Kdo tě k psaní přivedl?
Možná jsem to viděla u táty, který překládá. Ale spíš jsem si k psaní našla cestu sama. Už od mala píšu povídky. Snad od té doby, co jsem se naučila psát. První knížku U nás doma straší, která měla asi třicet stránek, jsem napsala, společně se svou kamarádkou ve třetí třídě. Intenzívně ale tvořím tak od šesté třídy.

Opravdu hodně píšeš. Patří tedy český jazyk k tvým oblíbeným předmětům?
Rozhodně mezi ně patří.

Máš svou veškerou tvorbu uloženou v počítači?
Většinu ano. Alespoň doufám.

Chodíš do deváté třídy. Co by si chtěla studovat?
Knihovnické informační systémy v Táboře. Zrovna ve středu tam byl Den otevřených dveří, tak jsem se tam byla podívat. A už počítám s tím, že tam půjdu. Nevím, co jiného bych studovala.

Jaké téma nejraději píšeš?
Klidně bych psala detektivky. Ovšem nemám na to mozek. Nedokážu vymyslet tu zápletku. Pohádky vůbec ne, ale když má máma na hradě Pasování na čtenáře, tak už tři roky pro děti píšu monology na představení, které tam hrají. Sci-fi možná. Asi fantasy.

Jak dlouho ti trvá napsání povídky?
To záleží na nápadu. Když ho mám, tak to jde samo. Ale když nepřichází, tak i nad pár řádky trápím třeba týden. Třeba teď mám jednu nedopsanou knihu Secret talisman. Mám hotových dvaapadesát stran a najednou jsem nevěděla jak dál. Téma mi najednou šlo úplně jiným směrem, než jsem chtěla. Třeba se k ní někdy vrátím.

Johana Timplová se narodila 20. srpna 1999 v Praze. Je žákyní deváté třídy Základní školy v Týnci nad Sázavou, kde bydlí se svou mámou Magdalenou, téměř osmiletým bratrem Gabrielem a šestiletou sestrou Julií. Mezi její koníčky patří kromě literární tvorby, kreslení, koně a hra na akustickou kytaru, kterou by chtěla vyměnit za elektrickou. Po ukončení ZŠ by chtěla studovat na knihovnické škole v Táboře.

Autor: Martina Křečková

17.1.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Ilustrační foto.

Další nákladní auto s kamením sjelo do Kamenického potoka

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

OBRAZEM: Na kolečkových bruslích budou řádit ve Voticích

Votice - Milovníci in-line bruslí nemají na Benešovsku zatím žádnou vhodnou dráhu ani stezku. To se ale již brzy změní. Na fotbalovém hřišti ve Voticích nyní vzniká nová in-line dráha i běžecký oblouk.

Ztracenou fenku odchytili i s pěti štěňaty

Jankovská Lhota - Fenka se svými pěti štěňaty od soboty 14. října pobývá v maršovickém útulku. Před tím ji spolu se štěňaty dobrovolníci odchytili v Jankovské Lhotě, kde se pohybovala již několik dnů před odchytem.

K jubileu vystavuje malíř ve Vlašimi

Vlašim - Muzeum Podblanicka a Galerie Karlov organizují v prostorách vlašimského zámku výstavu obrazů malíře Jana Dvořáka. K dílu letošního jubilanta promluvil ředitel muzea Radovan Cádler. Hudební doprovod perfektně zvládli Ondřej a Lukáš Vidrnovi a báseň J.Pilaře Blaník procítěně přednesl Pavel Hoza.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení