VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evangelický farář Petr Turecký přiznává, že proti azylantům v Benešově není

Benešov – I když se pod petici, jejíž znění odmítlo vznik azylového zařízení v centru Benešova i na celém jeho katastru podepsalo před čtrnácti dny téměř 19 tisíc lidí, nejspíš jen málokdo z nich by se k tomu chtěl veřejně v tisku také přihlásit. Tuhle skutečnost zjistila při své stáži v Benešovském deníku letošní maturantka Gabriela Knížková, studentka benešovského gymnázia. Na její jednoduchou otázku, zda byla petice proti zařízení, které v Benešově chtělo otevřít Ministerstvo vnitra v Pražských kasárnách potřeba, odpovědělo, nejspíš kvůli požadavku uvést celé jméno, bydliště a také svou podobenku, jen pramálo dotázaných. Přesně, jedna desetina. Tedy každý desátý.

2.3.2016
SDÍLEJ:

Petr Turecký. Foto: Zdeněk Kellner

Jedním z těch, kteří se o ožehavém tématu integrace migrantů do české společnosti, nebo jejich nastěhování do Benešova nebál otevřeně hovořit, byl vysoký, prostovlasý, jednačtyřicetiletý farář Českobratrské církve evangelické v Soběhrdech Petr Turecký.
Ten vznik petice i atmosféru, která ji provázela, vnímá jako pochybení, a to hned na několika stranách.


„První byla chyba Ministerstva vnitra, z jehož strany neproběhla dostatečná komunikace směrem k veřejnosti," míní farář a jako příklad, jak se to podle něj má dělat, uvádí situaci v sousedním Německu. „Tam má pověřený pracovník naprosto jasné informace a občanům celou situaci vysvětlí na místě," tvrdí.


Podle evangelického faráře ze Soběhrd Petra Tureckého obyvatelé Benešova v souvislosti se záměrem Ministerstva vnitra zřídit v centru sídla centrum pro azylanty žádné plné informace neměli.


„Právě to vytvořilo prostor šuškandě a spekulacím ohledně vzniku zařízení, vlastnictví prostor a podobně. Na vzniklé panice se nejspíš částečně podíleli i někteří zastupitelé, kteří problému sami úplně nerozuměli," připomněl Petr Turecký s tím, že z toho důvodu měla petice svoje oprávnění. „Spousta otázek nebyla zodpovězena, a to je obecně rys celé migrační krize, kdy se díky malé informovanosti šíří nejrůznější fámy," řekl.

V petici bylo napsáno, že podepsaní nesouhlasí se vznikem centra pro migranty na katastru Benešova. Koresponduje to s vaším zjištěním?
Podle mých informací by se zařízení mělo týkat žadatelů o azyl, což je skupina, která z bezpečnostního hlediska není problematická. Tito lidé jsou v poměrně přísném režimu a nechtějí udělat jakýkoliv prohřešek, který by jim získání azylu znemožnil. Většina lidí si podle mě představuje detenční centrum, což je naprosto odlišný typ zařízení. Z mých zkušeností je detenční centrum v podstatě vězení s velmi přísnou ostrahou a lidé tam často trpí hlubokými psychickými problémy kvůli ztrátě svobody a naprosto nejisté budoucnosti. Ty pak můžou způsobit nepředvídatelné chování. Naopak žadatelé o azyl se již aktivně snaží integrovat do společnosti.


Jak víte, že se jedná o takový typ zařízení a ne o to detenční?
Sdělil mi to můj benešovský kolega, který se touto problematikou zabývá. Problém je v tom, že to jasně nezaznělo z odpovědných míst, a jsme zase u té nedostatečné informovanosti. Až po vyjasnění situace se můžeme bavit o tom, jestli má petice význam nebo ne.
Měla by tedy po návštěvě z Ministerstva vnitra vzniknout petice jiná, která by rozhodla, jestli centrum v Benešově bude nebo ne?
Tak jsem to nemyslel. Zkrátka by pak bylo možné vést věcnější diskusi a vysvětlit lidem, že žadatelé o azyl nepředstavují pro společnost žádné riziko. Zároveň by samozřejmě měly zahájit svoji činnost humanitární organizace, které mají řadu zkušeností s pomocí uprchlíkům.


Vy sám se této pomoci lidem na útěku z vlastní země účastníte?
V rámci naší církve podporuji činnost organizací, jakou je například pomoc pro uprchlíky v Drahonicích na Lounsku, což je detenční zařízení asi osmdesát kilometrů od Prahy. Vozíme jim hlavně teplé oblečení, obuv, ale například i cukr, kterého je tam nedostatek a ti lidé jsou zvyklí kávu nebo čaj hodně sladit. Zařizujeme i setkání s právníky, kteří jim pomáhají získat zpět doklady, spojit se s rodinou a podobně.


Co říkáte na názor, že část migrantů nejsou uprchlíci váleční, ale ekonomičtí, protože nepřicházejí z válečných oblastí, ale už, například z utečeneckých táborů v Turecku. A tam jak je známo, žádná válka není.
To je samozřejmě věc velmi diskutovaná, kterou probíráme i s mými spolupracovníky. V rámci migrační vlny k nám bezesporu přichází různé typy lidí. Co ale považuji za důkaz toho, že většina migrantů skutečně prchá před válkou, jsou například zkušenosti mého kolegy z Chorvatska. Malým dětem tam ve volných chvílích dávali pastelky a předškoláci spontánně malovali výjevy z války. Neříkám, že mezi přistěhovalci se nevyskytují potenciálně nebezpečné osoby, to při takovém množství lidí naprosto vyloučit nelze.


Z toho, co a jak říkáte, cítím, že byste pro to, aby v Benešově vzniklo centrum pro azylanty, byl. Nebo byste proti němu alespoň neprotestoval podepisováním petice…
Myslím si, že po věcné diskuzi by se dalo dojít k určitému kompromisu. Zatím ale podmínky nejsou úplně vhodné. Lidé jsou nedůvěřiví k cizincům. Je to vidět například na záležitosti s iráckými křesťany, proti nimž spousta lidí protestovala, dokud se s nimi nesetkala tváří v tvář. Podle mě jsou Češi obětaví. Musí ale vidět konkrétního člověka, zatímco o uprchlících se mluví jako o anonymní nebezpečné mase. Jsem optimista a myslím si, že lidé pomáhají rádi, jakmile vidí konkrétní případ.


Myslíte si, že lidé, kteří sem přicházejí a zůstávají zde, by se měli přizpůsobit našim zvyklostem? Nejen co se týče náboženství, ale i docela běžných, společenských norem.
Lidé, kteří sem přicházejí, často utíkají před náboženským fanatismem. Například mezi požadavky ve zmíněných detenčních zařízeních se Korán objevuje minimálně. Konkrétně v Sýrii je spousta lidí vychovávána v duchu náboženské tolerance – jeden můj kamarád ze Sýrie mi vyprávěl, jak mu rodiče četli z Bible i z Koránu a dali mu vybrat, k čemu se chce přiklonit. Rodiny tam jsou často nábožensky promíchané, ať už se jedná o různá náboženství nebo různé větve téhož náboženství. Uprchlíci z těchto zemí se přizpůsobit chtějí, protože nás vnímají jako civilizovanou zemi, kde nehrozí válka a kde se dodržují lidská práva.


Proč jste neinicioval podpisovou akci na podporu migrantů, která by ukázala toleranci veřejnosti, o níž jste přesvědčený?
Benešovská fara podnikla konkrétní kroky a začala spolupracovat s Diakonií Českobratrské církve evangelické. Plánovali vytvořit platformu pro lidi, kteří budou poskytovat konkrétní pomoc. Není to ale formou petice. My jako církev pomáháme uprchlíkům už z podstaty věci a je to podobné, jako to dělají například Lékaři bez hranic. Právě proto také jeli pomáhat například z katolického společenství z Čerčan jako křesťané. Vždyť Ježíš přece člověka posílá pomoci bližním v nouzi. Pak ale jde také ještě o to, zda uvěřím, že ten člověk je skutečně v nouzi. Já osobně jsem připravený se podílet na pomoci v Benešově, pokud tu nějaký typ zařízení vznikne. Z etických důvodů se ale nechci angažovat po stránce politické. Nejdůležitější je podle mě osobní přístup a pomoc člověku.

S přispěním Gabriely Knížkové

Autor: Zdeněk Kellner

2.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nůžky v podání Lukáše Zoubka (v červeném) přestřihly nohy Jiřího Novotného, rekordmana v počtu českých titulů se Spartou Praha.

V oslabení se Votice neubránily

Ilustrační foto

Divišov byl opět stoprocentní

Nespeky dostaly rychle druhou facku

Nové Strašecí – Nováček krajského přeboru z Nespek má vrásky na čele, když se ani ve druhém zápase nedočkal bodů, naopak chytil potupnou čtyřku, tři góly inkasoval od 11. do 28. minuty.

Zápas zlomil ve prospěch Poříčí Vosáhlo z penalty

Beroun – Po čtyřech dnech nastoupili fotbalisté Poříčí nad Sázavou ke druhému zápasu krajského přeboru a podruhé slavili výhru. Po Novém Strašecí zvítězili i v Berouně, když rozhodující gól vsítil Jakub Vosáhlo z penalty.  

OBRAZEM: Tři poštolky znovu vzlétly na vlašimském letišti

Vlašim - Nejen letadla startují na vlašimském letišti. Svoji druhou šanci zde také dostaly tři mladé poštolky obecné, které byly v péči vlašimské zvířecí záchranné stanice. Na cestu ke svobodě je přišli doprovodit i klienti Domova pro seniory z Vlašimi.

Ani na Indiány se při memoriálu generála Custera nezapomnělo

Všetice /FOTOGALERIE/ - Dvacátý šestý ročním memoriálu George Armstronga Custera těšil příznivce celé dva dny. V pátek sice pořadatelé akci zahájili, v sobotu ale program vypukl naplno. Na louce ve Všeticích rozprostřeli svůj tábor jak americké jednotky z občanské války, tak i Indiáni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení