VYBERTE SI REGION

Evangelický farář Petr Turecký přiznává, že proti azylantům v Benešově není

Benešov – I když se pod petici, jejíž znění odmítlo vznik azylového zařízení v centru Benešova i na celém jeho katastru podepsalo před čtrnácti dny téměř 19 tisíc lidí, nejspíš jen málokdo z nich by se k tomu chtěl veřejně v tisku také přihlásit. Tuhle skutečnost zjistila při své stáži v Benešovském deníku letošní maturantka Gabriela Knížková, studentka benešovského gymnázia. Na její jednoduchou otázku, zda byla petice proti zařízení, které v Benešově chtělo otevřít Ministerstvo vnitra v Pražských kasárnách potřeba, odpovědělo, nejspíš kvůli požadavku uvést celé jméno, bydliště a také svou podobenku, jen pramálo dotázaných. Přesně, jedna desetina. Tedy každý desátý.

2.3.2016
SDÍLEJ:

Petr Turecký. Foto: Zdeněk Kellner

Jedním z těch, kteří se o ožehavém tématu integrace migrantů do české společnosti, nebo jejich nastěhování do Benešova nebál otevřeně hovořit, byl vysoký, prostovlasý, jednačtyřicetiletý farář Českobratrské církve evangelické v Soběhrdech Petr Turecký.
Ten vznik petice i atmosféru, která ji provázela, vnímá jako pochybení, a to hned na několika stranách.


„První byla chyba Ministerstva vnitra, z jehož strany neproběhla dostatečná komunikace směrem k veřejnosti," míní farář a jako příklad, jak se to podle něj má dělat, uvádí situaci v sousedním Německu. „Tam má pověřený pracovník naprosto jasné informace a občanům celou situaci vysvětlí na místě," tvrdí.


Podle evangelického faráře ze Soběhrd Petra Tureckého obyvatelé Benešova v souvislosti se záměrem Ministerstva vnitra zřídit v centru sídla centrum pro azylanty žádné plné informace neměli.


„Právě to vytvořilo prostor šuškandě a spekulacím ohledně vzniku zařízení, vlastnictví prostor a podobně. Na vzniklé panice se nejspíš částečně podíleli i někteří zastupitelé, kteří problému sami úplně nerozuměli," připomněl Petr Turecký s tím, že z toho důvodu měla petice svoje oprávnění. „Spousta otázek nebyla zodpovězena, a to je obecně rys celé migrační krize, kdy se díky malé informovanosti šíří nejrůznější fámy," řekl.

V petici bylo napsáno, že podepsaní nesouhlasí se vznikem centra pro migranty na katastru Benešova. Koresponduje to s vaším zjištěním?
Podle mých informací by se zařízení mělo týkat žadatelů o azyl, což je skupina, která z bezpečnostního hlediska není problematická. Tito lidé jsou v poměrně přísném režimu a nechtějí udělat jakýkoliv prohřešek, který by jim získání azylu znemožnil. Většina lidí si podle mě představuje detenční centrum, což je naprosto odlišný typ zařízení. Z mých zkušeností je detenční centrum v podstatě vězení s velmi přísnou ostrahou a lidé tam často trpí hlubokými psychickými problémy kvůli ztrátě svobody a naprosto nejisté budoucnosti. Ty pak můžou způsobit nepředvídatelné chování. Naopak žadatelé o azyl se již aktivně snaží integrovat do společnosti.


Jak víte, že se jedná o takový typ zařízení a ne o to detenční?
Sdělil mi to můj benešovský kolega, který se touto problematikou zabývá. Problém je v tom, že to jasně nezaznělo z odpovědných míst, a jsme zase u té nedostatečné informovanosti. Až po vyjasnění situace se můžeme bavit o tom, jestli má petice význam nebo ne.
Měla by tedy po návštěvě z Ministerstva vnitra vzniknout petice jiná, která by rozhodla, jestli centrum v Benešově bude nebo ne?
Tak jsem to nemyslel. Zkrátka by pak bylo možné vést věcnější diskusi a vysvětlit lidem, že žadatelé o azyl nepředstavují pro společnost žádné riziko. Zároveň by samozřejmě měly zahájit svoji činnost humanitární organizace, které mají řadu zkušeností s pomocí uprchlíkům.


Vy sám se této pomoci lidem na útěku z vlastní země účastníte?
V rámci naší církve podporuji činnost organizací, jakou je například pomoc pro uprchlíky v Drahonicích na Lounsku, což je detenční zařízení asi osmdesát kilometrů od Prahy. Vozíme jim hlavně teplé oblečení, obuv, ale například i cukr, kterého je tam nedostatek a ti lidé jsou zvyklí kávu nebo čaj hodně sladit. Zařizujeme i setkání s právníky, kteří jim pomáhají získat zpět doklady, spojit se s rodinou a podobně.


Co říkáte na názor, že část migrantů nejsou uprchlíci váleční, ale ekonomičtí, protože nepřicházejí z válečných oblastí, ale už, například z utečeneckých táborů v Turecku. A tam jak je známo, žádná válka není.
To je samozřejmě věc velmi diskutovaná, kterou probíráme i s mými spolupracovníky. V rámci migrační vlny k nám bezesporu přichází různé typy lidí. Co ale považuji za důkaz toho, že většina migrantů skutečně prchá před válkou, jsou například zkušenosti mého kolegy z Chorvatska. Malým dětem tam ve volných chvílích dávali pastelky a předškoláci spontánně malovali výjevy z války. Neříkám, že mezi přistěhovalci se nevyskytují potenciálně nebezpečné osoby, to při takovém množství lidí naprosto vyloučit nelze.


Z toho, co a jak říkáte, cítím, že byste pro to, aby v Benešově vzniklo centrum pro azylanty, byl. Nebo byste proti němu alespoň neprotestoval podepisováním petice…
Myslím si, že po věcné diskuzi by se dalo dojít k určitému kompromisu. Zatím ale podmínky nejsou úplně vhodné. Lidé jsou nedůvěřiví k cizincům. Je to vidět například na záležitosti s iráckými křesťany, proti nimž spousta lidí protestovala, dokud se s nimi nesetkala tváří v tvář. Podle mě jsou Češi obětaví. Musí ale vidět konkrétního člověka, zatímco o uprchlících se mluví jako o anonymní nebezpečné mase. Jsem optimista a myslím si, že lidé pomáhají rádi, jakmile vidí konkrétní případ.


Myslíte si, že lidé, kteří sem přicházejí a zůstávají zde, by se měli přizpůsobit našim zvyklostem? Nejen co se týče náboženství, ale i docela běžných, společenských norem.
Lidé, kteří sem přicházejí, často utíkají před náboženským fanatismem. Například mezi požadavky ve zmíněných detenčních zařízeních se Korán objevuje minimálně. Konkrétně v Sýrii je spousta lidí vychovávána v duchu náboženské tolerance – jeden můj kamarád ze Sýrie mi vyprávěl, jak mu rodiče četli z Bible i z Koránu a dali mu vybrat, k čemu se chce přiklonit. Rodiny tam jsou často nábožensky promíchané, ať už se jedná o různá náboženství nebo různé větve téhož náboženství. Uprchlíci z těchto zemí se přizpůsobit chtějí, protože nás vnímají jako civilizovanou zemi, kde nehrozí válka a kde se dodržují lidská práva.


Proč jste neinicioval podpisovou akci na podporu migrantů, která by ukázala toleranci veřejnosti, o níž jste přesvědčený?
Benešovská fara podnikla konkrétní kroky a začala spolupracovat s Diakonií Českobratrské církve evangelické. Plánovali vytvořit platformu pro lidi, kteří budou poskytovat konkrétní pomoc. Není to ale formou petice. My jako církev pomáháme uprchlíkům už z podstaty věci a je to podobné, jako to dělají například Lékaři bez hranic. Právě proto také jeli pomáhat například z katolického společenství z Čerčan jako křesťané. Vždyť Ježíš přece člověka posílá pomoci bližním v nouzi. Pak ale jde také ještě o to, zda uvěřím, že ten člověk je skutečně v nouzi. Já osobně jsem připravený se podílet na pomoci v Benešově, pokud tu nějaký typ zařízení vznikne. Z etických důvodů se ale nechci angažovat po stránce politické. Nejdůležitější je podle mě osobní přístup a pomoc člověku.

S přispěním Gabriely Knížkové

Autor: Zdeněk Kellner

2.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

V Poříčí nad Sázavou už nemusí lidé chodit s plasty a papírem ke kontejnerům

Poříčí nad Sázavou – Zákaz skládkování odpadu začne v České republice platit od roku 2024, připravit se na něj ale musejí obce, a především české domácnosti, již nyní. Například občané v Poříčí nad Sázavou kromě plastů, papíru a skla běžně třídí elektroodpad, kov, ošacení, nápojové kartony, ale také bioodpad.

Kterak chce ministr Jurečka „odklonit" státní dříví

Stát chce omezit vývoz surového dřeva. Podpoří proto nové pily, kterým zajistí surovinu ze státních lesů. Dřevaři a jejich sdružení ale takový zásah do trhu, který zvýhodní novou konkurenci, svorně odmítají. Vědí, že argument o snížení exportu kulatiny je jen zástěrka a ve skutečnosti jde o pomoc pro pár vyvolených. Státní podpora se šije především pro obří pilu Labe Wood, kterou Rakušané plánují postavit ve Štětí.

V Netvořicích startuje třetí štafetové gruntování

Netvořice – Už potřetí se ti, kterým není lhostejné, jak vypadá okolí jejich bydliště sejdou při uklízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies