VYBERTE SI REGION

Člověk potřebuje dostat i dobrou myšlenku v podobě, která ho bude bavit

Benešovsko – „Ahoj, jmenuji se Petr Chán, je mi 26 let a stejně jako Nawwal jsem na Cestě s jasným Posláním."

20.1.2016
SDÍLEJ:

Petr Chán čerpal inspiraci pro svou knihu i z vlastního života.Foto: archiv Petra Chána

 Tak přesně tato slova vás uvítají při vstupu na Petrovo webové stránky, kde si můžete přečíst jeho knihu nazvanou Nawwal, vyslyšení volání. Ta je zajímavá nejen svým obsahem, ale i tím, že není v klasické papírové podobě, ale lze si ji přečíst pouze na internetu. A to jak v češtině, tak i angličtině. Petr šel ovšem při tvorbě své knižní prvotiny ještě dál. Pro čtenáře, kteří preferují „čtení za pochodu" připravil knihu ve spolehlivém formátu PDF, pro ty, co dávají přednost klidné četbě doma pak v méně známém formátu SWAY.

Petře, můžete popsat o čem vaše kniha Nawwal, vyslyšení volání je?
Je v podstatě o aktivaci intuice. Nebo když to řeknu srozumitelnějšími slovy, aby se člověk zamyslel nad tím, co skutečně v životě chce, a aby poslouchal svoje srdce. Prostě aby důvěřoval tomu vnitřnímu volání, co on slyší. Já mám takovou teorii, že každý z nás je tady i z určitého důvodu. Že jsme duše v lidském těle. A ta duše má předem danou misi. No, a aby člověk tu svou danou misi splnil, tak potřebuje naslouchat té intuici, protože ta vás drží na cestě k úspěšnému splnění oné mise.
Jedním z důvodů, proč jsem tu knihu napsal, bylo také to, že spousta lidí je dneska zmatených. Oni třeba dělají práci, která jim vynáší slušné peníze, ale schází jim vnitřní naplnění. Neposlouchají svoje srdce. Takže ve finále zjistíte, že skutečně úspěšný člověk je ten, který pracuje nejen na tom, co ho naplňuje, ale zároveň to prospívá i dalším lidem. A to je to důležité. Je jedno, zda dělá právníka, lékaře, prodavače či popeláře, každé z těch povolání má svůj smysl, a každé je důležité. Jeden bez druhého nemůže fungovat. Je jenom potřeba, abychom byli spokojeni tam, kde jsme.

Vy už jste částečně odpověděl na to, co vás k napsání vedlo. Co bylo ale tím hlavním impulzem?
Já jsem studoval v zahraničí a tam jsem se zamiloval do jedné slečny. To mi otevřelo oči. Jak studium, tak ten vztah. V té době jsem poměrně intenzivně hrál počítačové hry, obzvlášť jednu World of word escitil se jmenovala, a jednoho dne jsem si řekl, že je čas vytvořit hrdinu v reálném světě, ne v tom virtuálním. Najednou začalo dávat všechno smysl. Ta ozubená kolečka v hodinách do sebe začala zapadat. Začal jsem hodně studovat osobní rozvoj, jak je možné, že někdo je šťastný a jiný ne. Začal jsem poznatky aplikovat i na sobě a to je nesmírně důležité. Vyzkoušet si to na vlastní kůži. Psal jsem si poznámky a najednou jsem zjistil, že je toho na knihu.
Já mám poznámky v podstatě na čtyři díly. Takže jsem vydal první díl, teď začínám připravovat druhý s tím, že mi zbývá materiál ještě na dvě pokračování.
Chci, aby si mohl mou knihu pořídit každý, takže je možné si ji stáhnout na internetu zdarma. Mám takovou představu, že až si ji člověk přečte, zhodnotí, co mu dala, zda mu byla v něčem užitečná a na základě toho mi může za tu knihu poukázat finanční částku dle vlastního uvážení.

Jestli tomu dobře rozumím, kniha nevyšla v papírové podobě, ale je pouze na internetu?
To má víc důvodů. Jedním z nich je ten, že mám rád přírodu a myslím si, že v dnešní době, s technologiemi, které jsou, každý má chytrý telefon, tablet,… nemusíme kvůli knihám kácet stromy. Řekl jsem si, že spojím tedy všechno dohromady a zároveň udělám dobrý skutek. Ušetřím stromy na tisk mé knihy. Druhým důvodem, kvůli kterému je moje kniha dostupná pouze na netu je ta, že jsem do ní zakomponoval i hudbu. A to si prostě člověk z papíru nestáhne.

Jak je to dlouho, co si mohou zájemci vaši knihu přečíst?
Na vlastní webové stránky jsem ji dal 11. listopadu 2015 v 11 hodin 11 minut. Říká se totiž, že datum 11.11. je symbol nového začátku. Ale má i další numerologické významy.
Tam si mohou lidé buď vybrat, zda si ji stáhnou ve formátu pdf nebo sway. Mimochodem jsem první člověk na světě, který vydal knihu ve formátu sway.

Už máte od čtenářů na svojí knihu nějaké odezvy?
Mám a jsem rád, že se jedná zatím pouze o kladné odezvy. Co mne naopak trochu mrzí, čekal jsem jich trochu víc. V žádném případě si nechci stěžovat. Jen je to další důkaz toho, že lidé v dnešní době téměř vůbec nečtou. Mám vlastní zkušenost. Knihu jsem vydal v listopadu a řada lidí mi říkala, že si ji přečte, jakmile budou vánoční svátky. Pak že ne, že hned po Novém roce. A ona je polovina ledna, a stále nic. Chápu, že to není produkt, jako třeba varná konvice, která se dá ihned použít. Je to něco, nač musí mít člověk chuť. A pak tomu musí věnovat i více času.

Zmínil jste, že připravujete další knihu. V jaké je fázi?
V lednu jsem s ní začal a v současné době mám hotových dvacet stránek. Ještě si dám pár měsíců čas na odezvy na první knihu a podle nich vydám tu druhou. Už teď zvažuji takový inovativní nápad, který si zatím nechám pro sebe.

Kde jste čerpal inspiraci na svou knihu?
Příběhově můj vlastní život, co se týká filozofie, tak tam jsem načetl desítky a desítky knih a stovky článků. Od antiky až po současnost. Jsou to všechno autoři osobního růstu. Je to spektrum několika staletí. Jsou tam jak antická přísloví, od Aristotela či Platona, tak modernější, třeba od Nietzscheho až po současnost. Je to unikátní mix, na který jsem právem pyšný.

Četl knihu někdo z vašich blízkých?
Mamka ji už přečetla jako jedna z prvních, za což jsem jí nesmírně vděčný, a taťka ji právě čte. V knize jsou na prvním místě rodiče, jelikož bez jejich podpory bych tu knihu nenapsal. Vytvořili mi ideální podmínky, takže v ní nechybí moje poděkování jim, a to se mamce líbilo.

Jak dlouho vám trvalo napsání knihy?
Když nepočítám psaní poznámek, tak rok.

A psaní poznámek?
Já tomu říkám proces vlastního probuzení a to bylo přibližně také rok. Měl jsem hotové poznámky i k jiným knihám, ale když se na to teď zpětně podívám, jen nad nimi nevěřícně kroutím hlavou. Když jsem začínal psát své úplně první poznámky, hrál jsem v metalové skupině na bubny a to se tam odráží.

Pro koho je kniha určena?
Sice to není úplně lehké čtení, zvlášť když ten člověk pochopí, že musí začít u sebe a nesmí čekat, až to za něj udělají ti ostatní, ale je úplně pro každého. Nejtěžší je si přiznat vlastní chybu. I já jsem si to musel říct. Do určité doby jsem si myslel, že žiji nějakým jiným životem, než jsem pochopil, že to jsou jen nějaké masky, které od někoho získáte. Není to vaše tvář.
V dnešní době potřebuje člověk dostat i dobrou myšlenku v podobě, která ho bude bavit. Moje kniha není o kariéře, ale o vnitřní spokojenosti, kterou může člověk dosáhnout v šestadvaceti, ale stejně tak i v devíti letech nebo naopak v třiašedesáti.

Ještě se vrátíme do vašich dětských let. Říkal jste, že jste trávil každou volnou chvíli na Benešovsku tak do deseti let. Proč už potom ne?
V té době jsme podnikali výlety o přírody, jezdili jsme na kolech, což bylo super. Ale ono je rozdíl, když dítě vyrůstá na venkově nebo ve městě, kde jde ten pokrok trochu jinak. A já jsem zhruba v těch deseti letech viděl, že moji spolužáci, vrstevníci, kamarádi ve městě tíhnou spíš k počítačovým hrám než pobytu v přírodě. Nechodili si zaplavat do řeky, zahrát si fotbal, nechodili do lesa na houby. Nechci říct, že žili modernějším životem, ale jinak. A to byl asi ten důvod. Ale s dospíváním jsem pochopil, že příroda je nesmírně důležitá.

Napsal jste poměrně „těžkou" knihu, přesto nevypadáte, že by vám chyběl humor.
Když mluvíte o humoru. Teď právě vytvářím s kamarádem projekt, bude to o dvou zavilých intelektuálech, za měsíc, dva to bude na YouTubu a bude to myslím opravdu velmi vtipné.

Petr Chán se narodil 27. února 1989 v Benešově. Do jednoho roku žil s rodiči a sourozenci v Trhovém Štěpánově, odkud se celá rodina odstěhovala do Horoměřic. Tam žije doposud. K Benešovsku má ale stále blízko. Nejenže tam žije jeho babička, ale i několik bratranců a sestřenic, s kterými tam coby malý kluk trávil veškerý svůj volný čas. Nejen základní, ale i střední a později i vysokou školu, Českou Zemědělskou Univerzitu obory zemědělská ekonomie a diplomacie absolvoval v Praze. V Nizozemsku na Wageningen Univerzity pak ještě sociologii spotřebitelů a domácností. Mezi jeho koníčky patří čtení odborné literatury, společně se svým bratrem Pavlem blokuje na moderním českém lifestylovém portálu pro mladé a dříve hrál v metalové kapele na bicí. V současně době se zabývá moderním mobilním marketingem pro malé a střední podniky. Je svobodný, bezdětný a preferuje rostlinnou stravu.

Autor: Martina Křečková

20.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Některé krajské silnice musejí na opravu ještě počkat

Benešovsko – Zatímco silniční průtah Krhanicemi, který se dlouhá léta podobala tankodromu, po němž jezdí denně stovky aut, pokrývá již několik měsíců zcela nový asfalt, silnice mezi Chrástem nad Sázavou a Krhanicemi si na opravu bude muset ještě počkat.

Starosta Benešova Petr Hostek nabídne MC Hvězdičce novou smlouvu

Benešov – Jako gentlemanskou označil starosta Benešova Petr Hostek nabídku vedení města Mateřskému centru Hvězdička. To platí v městském objektu na Malém náměstí, kde provozuje tělocvičnu s plochou 332 metry m2 za rok nájem 3323 korun. Přitom cenová mapa města stanoví jako základní tarif v této části Benešova 2400 korun za metr a rok. Desetikorunu nájmu si centrum vymohlo na vedení města už v roce 2014 kvůli poskytování sociální služby, takzvané Sanaci rodiny. Jenže tuhle službu už neposkytuje. Nabízí ale jiné sociální služby. Desetikorunu nájmu za metr má podle nyní platné smlouvy hradit město ještě řadu měsíců. Do dubna roku 2019.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies