VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čechtické děti nejsou vůči menšinám zaujaté

Čechtice – Ukázat lidem, že se často chybně místo vlastním rozumem řídí předsudky. To byl hlavní cíl půlročního projektu Základní školy Čechtice, která se zaměřila na téma Boření mýtů o menšinách.

3.3.2016
SDÍLEJ:

Boření mýtů o menšinách v Základní škole Čechtice.Foto: archiv ZŠ Čechtice

„Naše škola se v září loňského roku zapojila do projektu nazvaného Kdo jiný?, který je součástí programu Jeden svět na školách, jenž zaštiťuje organizace Člověk v tísni," vysvětlila v úvodu třídní učitelka sedmého ročníku Základní školy Čechtice Martina Benešová.

Každá škola nebo vybraná skupina dětí, která se do projektu zapojila, se mohla zaměřit na cokoliv, co nějakým způsobem souvisí s multikulturalitou. A v Čechticích si žáci vybrali právě téma Boření mýtů o menšinách, kdy se chtěli orientovat na menšiny, které se vyskytují přímo v městysi a jeho okolí. Vybrali si tedy vietnamskou menšinu, romskou menšinu a vzhledem k tomu, že v Čechticích žije i rodina, která se přistěhovala z Ukrajiny, oslovili i jí.

„Vyvrcholením půlročního snažení našich žáků byl projektový den přímo u nás ve škole, kam mimo jiného přišel i tatínek z té ukrajinské rodiny a vyprávěl nám, jak se dostali z Ukrajiny až do Čechtic, s čím vším se na začátku potýkali, jaké zažívali útrapy nebo třeba jak se liší zvyky lidí na Ukrajině od těch našich," uvedla Martina Benešová s tím, že na vyšším stupni bylo této celoškolní akci věnováno pět vyučovacích hodin, na nižším pak čtyři až pět.

Dalšími hosty, kteří dorazili na projektový den do čechtické základní školy, kdy zajistili program pro žáky vyššího stupně, byli romský aktivista David Tišer a Marie Zahradníková z Institutu Terezínské iniciativy. Zatímco David Tišer přispěl k boření mýtů o romské menšině tím, že při práci s dětmi vycházel ze streotypů a předsudků samotných žáků, Marie Zahradníková pracovala s dětmi na téma vzdělávání Židů a Romů v 1. polovině 20. století. Děti ve skupinách hledaly argumenty ANO a NE pro založení vlastní menšinové školy a nakonec diskutovaly o jejích pozitivních a negativních dopadech.

„Pro žáky nižšího stupně jsme pojali téma boření mýtů převážně formou hry, kdy kolegyně s žáky šesté třídy nacvičila africkou, japonskou a tuším že indickou pohádku. Sedmáci, jejichž jsem třídní učitelkou zase se svými mladšími spolužáky hráli tradiční vietnamskou hru, která se hraje s čínskými hůlkami a vyráběli vietnamské klobouky, které nosí domorodci při práci na rýžových polích," popsala program pro první stupeň Martina Benešová.

Celá škola se pak v průběhu dopoledního programu vystřídala u ukrajinského obyvatele Čechtic, který v patnáctiminutových blocích odvyprávěl svůj příběh, a děti se mohly ptát na to, co je zajímalo, a co v jeho vyprávění třeba nezaznělo.

„Nejvíc děti zajímalo, jak ukrajinština zní nebo jakou řečí mezi sebou doma rodiny hovoří. My jsme to nazvali Živá knihovna a musím říct, že to bylo nesmírně zajímavé, a bylo vidět, že to děti opravdu zajímá," poznamenala zkušená pedagožka.

Projektový den připravili pod vedením učitelky Martiny Benešové žáci vyšších ročníků. Do samotného projektu organizace Člověk v tísni, vzdělávacího programu Jeden svět na školách se však zapojily pouze čtyři žákyně sedmé a stejný počet dívek z deváté třídy. Ty přicházely od září s nápady koho pozvat, poté s hosty komunikovaly, jak téma Boření mýtů o menšinách uchopit, co vše přichystat či jak všechno, co možná nejlépe zorganizovat.

„Bohužel se nám kvůli jazykové bariéře nepodařilo nakontaktovat žádnou vietnamskou rodinu, a nakonec ani žádnou romskou. Proto jsme pozvali romského aktivistu Davida Tišera, který vyvracel předsudky, které vůči menšinám máme a obzvlášť vůči té romské. Ty předsudky tady jsou a vždycky budou, ale je nutné si to uvědomovat. Bral to i z historického kontextu, jak se vůbec Romové v Čechách vzali, nebo proč jsou tací, jací jsou," řekla Martina Benešová, která zdůraznila, že ona byla při zpracování projektu pouze poradcem.

„Nechtěla jsem do toho holkám jakkoliv zasahovat," poznamenala třídní učitelka sedmé třídy, která se třemi z nich navštívila v Praze zástupce organizace Člověk v tísni. Ten jim poradil, jakou cestou se při přípravě projektu mají vydat nebo jak by měl vypadat.

Autor: Martina Křečková

3.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do benešovské základní školy v Dukelské ulici zamířili v úterý 21. února ráno nejen školáci, ale i rodiče. Ti využili příležitosti zúčastnit se vyučování. Především v prvních třídách.
7

Rodiče sledovali výuku v prvních třídách

Ilustrační foto
9

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Benešovská nemocnice bude mít od března nového ředitele, Romana Mrvu

Benešov – Šestačtyřicetiletý cévní chirurg Roman Mrva povede od začátku března Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, jako její nový ředitel. Benešovskému deníku to v pondělí odpoledne potvrdil náměstek středočeské hejtmanky pro zdravotnictví Martin Kupka. 

V Kamberku mohou třídit také oleje

Kamberk – K tradičním kontejnerům na tříděný odpad jako jsou ty na papír, sklo a pet lahve, přibyla aktuálně v obci Kamberk i černá popelnice na použité kuchyňské oleje a tuky.

O malé zemi povypráví na cestovatelské přednášce

Votice – Druhá cestovatelské přednáška v tomto roce začne dnes od osmnácti hodin v refektáři votického kláštera sv. Františka z Assisi. Vyprávět se bude tentokrát o Gruzii, malé zemi na svazích Kavkazu.

Lidé postižení Alzheimerem se budou od března léčit v Pyšelích

Pyšely - Nezisková organizace, která se skoro dva roky stará v hlavním městě o nemocné s Alzheimerovou chorobou, rozšíří od poloviny března své působení. Díky patronům z Benešovska a vstřícnosti Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka vzniká Pyšelích nové středisko, které nabídne pomoc lidem s touto vážnou chorobou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies