Do pivovaru je přinesl Zdeněk Kovářík, který po třiceti letech práce v pivovaru, nedávno odešel do důchodu. Pivovar letos slaví 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a muž si při té příležitosti na deputátní mince vzpomněl.

„Říkal jsem si, že by se to mohlo k tomuto výročí hodit," uvedl Zdeněk Kovářík.

Také čtěte: Projekt podporuje myšlenku bezpečného města

Za jednu minci raženou z obou stran si jejich držitel, zaměstnanec firmy, mohl vyzvednout litr piva. Hodnota mincí se dnes možná šplhá na několik set korun, ale pro samotný pivovar má cenu zlata a především hodnotu historickou.

Na rubu žetonů je napsáno Státní pivovar Benešov, což potvrzuje jejich užívání v meziválečném období. Líc zase ukazuje množství piva, které za něj lze odebrat. Soukromý benešovský pivovar byl zestátněný v roce 1921, ale po obsazení Čech nacisty, si ho pod přímou správu přebraly protektorátní orgány kontrolované Němci.

„Z historie se toho moc nezachovalo. Máme velkou radost, že se k nám mince dostaly a děkujeme za to panu Kováříkovi. Jsou čtyři a nechali jsme je vyčistit. Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty," řekl Václav Vyvadil z obchodního oddělení benešovského pivovaru.

A jak se Zdeněk Kovářík k mincím dostal? Našel je před lety zapadlé na svém pracovišti v pivovaru. A tím je zachránil.

Úředníci a dělníci měli dávku piva až tři litry denně

„Asi před patnácti lety, když se opravovala laboratoř a vyměňoval nábytek – skříně, stoly, a tam byly schované," vzpomíná Kovářík.

Sám si na jejich používání už nepamatuje, ale u manželů Vávrových, kteří také v pivovaru pracovali, se to dozvěděl. Paní Vávrová totiž mincemi platila pivo pro svého otce. Deputát se vydával ze dvou okének na rampě.

„Rampa vypadala trochu jinak než dnes, ale právě tam se stáčel deputát do dvoulitrových lahví uzavíraných patentem nebo korkovým špuntem," popsala pamětnice. Deputátku, jak se minci hovorově říkalo, dostával zaměstnanec na přilepšenou. V německy mluvících zemích má tento druh odměny dlouhou tradici jako haustrunk, neboli domácí pití nebo také pivo na doma.

„Měla to většina pivovarů nejen ve formě mincí, ale i papírových stvrzenek. Je to pěkný kousek do pivovarské historie," poznamenal Miroslav Hrubeš, sběratel pivních suvenýrů, i když při nedostatku drobných mincí na konci první světové války a těsně po ní mohly plnit firemní žetony v omezené míře i funkci oběživa.

Nepřehlédněte: Expert na bezpečnost: Hrozbu teroru je velmi těžké snížit

Zaměstnanci oblíbený zvyk v Československu zrušili až komunisté v roce 1952 „dělnickou" vládou jako přežitek. Tím skončila éra, kdy byl nárok na známky zahrnutý také v kolektivních smlouvách zaměstnanců, jimž na nich byla vypočítávána i spotřeba piva na osobu. Pivovarské úřednice tak měly nárok na jeden litr denně, úředníci a dělníci ale až na denní dávku tři litry denně.