VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aktivisté vlašimského Občanského fóra připomněli listopad 1989

Vlašim – Také ve městě na Blanici to krátce po brutálním zásahu pořádkových sil na Národní třídě v listopadu 89 začalo vřít. Informací se ale nedostávalo, sdělovací prostředky neinformovaly a tak ti, kteří se záhy postavili do čela společenského dění ve Vlašimi, byli odkázáni na svědectví přímých účastníků studentské demonstrace. Tedy těch, kteří v Praze studovali, pracovali nebo bydleli. Nikdo nevěděl nic přesně, bylo plno dohadů a spekulací.

17.11.2014
SDÍLEJ:

František InnemannFoto: Karel Chlumec

„V sobotu ráno jsem se dozvěděl od známých o tom co se v Praze stalo, zavolal jsem svým přátelům a známým, na které se dalo spolehnout. Věděli jsme, že teď je ten čas, kdy je potřeba něco udělat," vzpomíná na počátek událostí před pětadvaceti lety zakládající člen Občanského fóra Vlašim (OF) Zdeněk Krušina.

„Napsali jsme na starém psacím stroji první petici, v níž jsme nejen podpořili požadavky studentů, ale přidali jsme i vlastní, které se vztahovaly k životu v našem městě," dodal tehdejší aktivista.

V petici kromě důsledného prošetření zásahu na Národní třídě a potrestání viníků, zrušení článku o vedoucí úloze KSČ a uspořádání svobodných voleb, žádali ti, kteří se jako první zapojili do revolučního kvasu na malém městě i rozpuštění lidových milicí v Blanických strojírnách a personální změny na Městském národním výboru Vlašim.

Po založení OF v pražském Špalíčku v neděli 19. listopadu, na základě výzvy zakládat fóra ve městech, na vesnicích i ve fabrikách, došlo následující den 20. listopadu k založení této občanské iniciativy i ve Vlašimi.

„V kostele CČSH jsme na videu pustili záznam zásahu na Národní třídě, kostel byl doslova narvaný lidmi. Hovořili tam i přímí účastníci pochodu z Albertova na Národní třídu. Bylo to velmi emotivní svědectví a na tváři mnohých bylo vidět slzy," přidal letitou vzpomínku Zdeněk Krušina s tím, že následující události byly značně hektické.

V týdnu po masakru na Národní třídě se konala spousta setkání, mítinků i výjezdů do okolních měst a obcí.

„Společně s dalšími členy OF jsme se následující neděli účastnili velké demonstrace na Letné zvonili klíči a skandovali známá hesla," dodal Krušina a připomněl, že následující generální stávku 27. listopadu ohlašoval zvon na kostele husitské farnosti. Informace o sametově revolučních událostech z listopadu 89 ve Vlašimi doplnil i další ze zakládajících členů Občanského fóra a signatář Charty 77 František Innemann.

„Pamatuji se na shromáždění ve vlašimské sokolovně, kde vystoupil i tehdejší ředitel Blanických strojíren Jindřich Beneš. Lidé ho tenkrát nechtěli poslouchat a vypískali ho. Z Prahy tam tenkrát přijel i jakýsi Václav Klaus, kterého nikdo neznal, tehdy nebyl ještě ani ministrem, natož prezidentem. Jezdili jsme po okrese s novými informacemi, do Benešova, pamatuji na mítink v Bystřické hospodě U Jelena. Naše akce jsme také koordinovali s centrem OF v Praze, kam jsme dojížděli," dodal Innemann a přidal vzpomínku o pozdější návštěvě Vídně, kde spolu s dalším z členů fóra Jiřím Burešem informovali emigranty o událostech v tehdejším Československu. František Innemann při té příležitosti připomněl i setkání s nedávno zesnulým Pavlem Landovským.

Členové OF ve Vlašimi byli stále v pohybu, nebyly mobilní telefony, nebyl internet, jen málokdo měl pevnou telefonní linku. Ani automobilů nebylo tolik jako dnes.

„Hodně jsme toho tenkrát najezdili, málo jsme spali, pořád jednali, vystupovali před lidmi. Nic nebylo jisté a existovalo reálné nebezpečí, že se situace může zvrátit. Lidé nás ale podporovali, pamatuji, že nám přinášeli nejen jídlo, ale i peníze, které jsme na naši činnost nutně potřebovali," připomněl podporu veřejnosti člen i pozdější šéf vlašimského OF s tím, že důležité byly i požadavky na vznik nadstranické neutrální policie a kontroly vybavení ozbrojených složek policie i armády.

A jak hodnotí pamětníci revolučních událostí z devětaosmdesátého situaci dnes, po čtvrtstoletí?

„Já cítím určité zklamání, z polistopadového vývoje. Vadí mi hlavně korupce a krádeže v politice, obecný úpadek morálky. Moje pocity jsou rozporuplné," přiznal Zdeněk Krušina s tím, že je naopak potěšen z toho, že po roce 89 může svobodně cestovat a nikdo ho nezavře, když něco řekne. „Před tím jsem měl obavu cokoliv říci, abych se nedostal do průšvihu," připomněl nesvobodu minulého režimu pamětník.

„Zklamání u mě nefunguje. Vím, že spousta lidí je dnes zklamaných. Já jsem ale už tenkrát věděl, že to nebude jednoduché a že zlepšení bude trvat dlouhé roky, možná generace," podotkl druhý z řady vlašimských sametových revolucionářů.

KAREL CHLUMEC

Autor: Redakce

17.11.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odklízení naplaveného bahna ve Vranovské Lhotě.
25

Při bleskové povodni pomáhali dobrovolní hasiči

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků
96

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Bodnutí Fenina rytíře rozzlobilo

Vlašim – Fotbalisté Vlašimi (pátí v tabulce) si nezahráli ve Fortuna národní lize na Jánošíky a chudým nerozdávali, a tak poslední Varnsdorf odjel na sever Čech s prázdnou a ještě zatěžkám v autobuse čtyřmi góly.

Objekty kolem benešovské šatlavy si můžete koupit

Benešov – Bez sta tisíc korun za rovných 15 milionů si lze koupit blok domů, jehož součástí je také někdejší benešovská šatlava. Spolu s ní prodává majitel i sousední polyfunkční dům s obchody a službami a pozemek určený pro bytovou výstavbu.

Do tiché země vtrhli jako vichřice

Benešovsko /OBRAZEM/ - Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři. Ke slovům písně Karla Kryla Jeřabiny nelze ani po 49 letech od okupace Československa vojsky pěti komunistických zemí, nic vytknout. Přesně totiž vystihují atmosféru té doby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení