Luboš Baranec, bývalý vrchní strážník, vyhrál při s městem

To mu nyní musí zaplatit náklady na jeho právní zastoupení u Okresního soudu v Benešově a také částku 2968 korun plus 7,75 procentní úrok z prodlení, který se započítává od Barancova odchodu ze služeb města.

Stalo se tak loni 27. května po měsících marného úsilí nového vedení města, které vzešlo z říjnových komunálních voleb 2010.

V již ukončeném sporu žaloval Baranec Benešov o doplacení peněz, které mu zaměstnavatel nepřiznal po té, co ho přeřadil na jinou práci. Až do té doby pobíral i takzvaný příplatek za rizikovost.

Podle právníků města ale Baranec po přeřazení zůstal v kanceláři a vyřizoval podklady pro dopravní agendu. Žádné riziko při styku s „klienty“ policie mu podle města už nehrozilo, proto neměl nárok na příplatek za rizikovost. V té době nepracoval ani ve směnném provozu. Právě proto mu soud také už nepřiznal dalších 1762 korun, které požadoval.

S interpretací města Baranec nesouhlasil a připomněl, že po celou dobu pracovního poměru byl strážníkem. Proto při dovedl až k soudu.

Proti verdiktu se nelze odvolat, protože se jedná o takzvaný bagatelní případ. Přesto se k němu vyjádřil právník Jaroslav Zeman z renomované benešovské advokátní kanceláře, která u soudu Benešov zastupovala.

„Pokud by věc byla závažnější povahy, bylo by zcela na místě podat proti rozhodnutí zdejšího soudu ústavní stížnost, protože jde zcela nepochybně o mylný výklad zákona ze strany soudu,“ uvádí ve zprávě Jaroslav Zeman, kterou Benešovskému deníku poskytl starosta Benešova Jaroslav Hlavnička.

Benešov proto rozsudek nenapadne.

„Takové podání, přestože by bylo evidentně po právu, však odporuje logice hospodárnosti a stejně by nemohlo zvrátit skutečnost, že by město částku muselo uhradit a teprve v případě úspěchu s ústavní stížností, tuto zpět vymáhat po panu Barancovi. Odkladu vykonatelnosti bychom zcela určitě nedosáhli,“ vysvětlil Zeman ve zprávě benešovské radnici, kterou má Benešovský deník k dispozici.
Soud si podle Zemana prý rozhodování výrazně zjednodušil.
„Fakticky bych řekl, že se pokusil o jakési šalamounské rozhodnutí, že Barancovi přizná pouze část nároku a pouze část nákladů řízení, čímž fakticky vznikne situace, že to, co Baranec od města získá, bude muset ve finále zaplatit své právní zástupkyni, aby tak dorovnal rozdíl mezi tím, co jí náleží a co jí soud přiznal,“ uvedl Jaroslav Zeman.

Podle Luboše Barance k soudu ale ani nemuselo dojít.

„Mohli mě pozvat na kafe, posypat si hlavu popelem a mohli jsme se dohodnout,“ tvrdí. „Byl jsem na radnici celkem třikrát a upozorňoval vedení města na nenormálnost jejich počínání. Pak si radnice ještě vzala právní kancelář, která stála možná dvacet tisíc. A dalších deset zaplatí jako výdaje mé právničky. Takže ke třem tisícům, které jsem vysoudil, vydá město ještě dalších třicet tisíc z peněz daňových poplatníků. S těmi penězi mohl Benešov udělat něco jiného,“ míní Baranec.

Jenže rozsudkem z 3. února spory Luboše Barance s Benešovem nejspíš nekončí. Bývalý šéf strážníků nyní hodlá Benešov znovu zažalovat. Tentokrát prý proto, že porušil při jednání s ním antidiskriminační zákon.