Kliknutím zvětšíteV případu, který se táhne od jara roku 2012 (kdy vše odstartovalo mediálně velmi pozorně sledovaným zatčením Ratha před domem Kottových s krabicí na víno obsahující sedm milionů korun) vynesl ve středu Vrchní soud v Praze první pravomocný verdikt. Rath i Kottovi, stejně jako většina dalších souzených, kteří se podle policie i státního zastupitelství podíleli na samotném čachrování se zakázkami či v té souvislosti dávali nebo přijímali úplatky, jsou podle slov předsedy odvolacího senátu Pavla Zelenky vinni. Byť vrchní soud neuznal odposlechy týkající se zdravotnických zakázek.
Tři zmírnění, tři zproštění
Někdejší hejtman si má podle středečního verdiktu odsedět za mřížemi sedm let. O 1,5 roku tak odvolací soud Rathovi snížil původní trest odnětí svobody vyměřený Krajským soudem v Praze. Zmírnění trestů se dočkali rovněž někdejší manažeři středočeských nemocnic Kottovi: místo 7,5 roku mají strávit za mřížemi po šesti letech (přičemž všem jmenovaným budou započteny dlouhé měsíce, jež po zadržení strávili ve vazbě). Součástí verdiktu je u všech těchto nejsledovanějších obžalovaných také rozhodnutí o zákazu činnosti (u Ratha se týká působení v samosprávě, v případě Kottových práce v řídících orgánech obchodních společností). Zmírnění trestů odráží fakt, že odvolací senát proti mínění prvoinstančního soudu snížil počet prokázaných skutků – a také upravil právní kvalifikaci. Změn ve svůj prospěch se pak dočkali ještě další tři souzení muži, kteří byli zproštěni obžaloby.
S obzvlášť velkou pozorností se očekávalo, jak se odvolací senát postaví k návrhu státní zástupkyně Kateřiny Weissové, aby citelné peněžité sankce, jež krajský soud vyměřil Rathovi i Kottovým, byly ještě zpřísněny: aby tito obžalovaní byli potrestáni propadnutím veškerého majetku. Na to však vrchní soud nekývl. Rathovi vyměřil peněžitý trest ve výši 10 milionů korun – plus propadnutí legendárních sedmi milionů z krabice na víno. Ani Kottovi o všechen majetek nepřijdou: každý z nich má zaplatit 15 milionů.
Stejně jako u krajského soudu si Rath konečné rozhodnutí osobně poslechnout nepřišel – podobně jako většina dalších odvolatelů; osobně se ve středu objevil v jednací síni pouze Jindřich Řehák z firmy Hospimed (původně dostal 5,5 roku a ve středu ho odvolací soud osvobodil). V Rathově případě obhajoba vysvětlovala, že někdejší hejtman, který nyní působí v lékařské ordinaci ve městě Hostivice na Praze-západ, měl objednané pacienty. On sám, když před polednem uspořádal na hostivickém náměstí tiskovou konferenci k okomentování verdiktu, pak nicméně novinářům nabídl jiný důvod: nemá cenu chodit si poslechnout rozsudek, o kterém předpokládáte, že bude nespravedlivý.
V jeho případě se nadcházející změny v životě odsouzených majících nastoupit do vězení dotknou většího počtu lidí: lékař bude muset oznámit svým pacientům, že se s ním delší dobu neuvidí. Rath nicméně do kamer zmínil především fakt, že „než si zabalí zavazadlo a odjede na shromaždiště směr lágr“, bude muset uspořádat rodinné poměry. Uvedl to v odpovědi na otázku, zda bude respektovat rozsudek, který označuje za nespravedlivý a netají se odhodláním hnát svou při až do Štrasburku (čímž má na mysli Evropský soud pro lidská práva). Do vězení prý nastoupí – přičemž se rozhodně nehodlá vymlouvat na zdravotní důvody. Jen by podle vlastních slov mohl zažádat o měsíční či dvouměsíční odklad, pokud by pokyn k nástupu do vězení přišel nečekaně brzy.
Jako oběť Třetí říše
Svou vinu Rath od samého počátku odmítá; popírá, že by machinace se zakázkami organizoval, kryl v rámci jednání krajských radních, věděl o nich či z nich získával úplatky. Dlouhodobě nicméně v této souvislosti naznačoval, že měl za úkol shánět sponzorské dary na financování volební kampaně ČSSD (jejíž významnou tváří byl do svého zatčení před sedmi roky). A změny, k nimž při rozhodování o jeho vině dospěl vrchní soud, vnímá jako potvrzení svých slov, že se projednávané skutky nemohly odehrávat tak, jak stojí v obžalobě a jak byly odsouzeny krajským soudem. Byť se ohrazuje proti tomu, že vrchní soud podle jeho mínění „podlehl tlaku“ ze strany politiků, veřejnosti i médií, „nenašel odvahu“ rozhodnout o zproštění obžaloby a vyměřil „exemplární trest“ – který je sice nižší, než ten prvoinstanční, ale i tak bude veřejnost spokojena.
Původní návrh žalobkyně Weissové na zabavení veškerého svého vlastnictví již dříve zhodnotil jako „majetkový trest smrti“, který měl v jeho očích nahradit nemožnost vynesení skutečného hrdelního verdiktu. „Mně je to jedno, mně na majetku nezáleží,“ komentoval návrh před dvěma týdny, kdy také poukázal na fakt, že již překročil padesátku (je mu třiapadesát). Upozornil, že trestem by se takové rozhodnutí stalo hlavně pro jeho děti. Po rozhodnutí odvolacího soudu již tuto věc nekomentoval.
Samotný středeční verdikt Rath hodnotí jako „méně nespravedlivý“ než předchozí rozsudek krajského soudu, přičemž ocenil, že odvolací senát věnoval větší péči hodnocení důkazů. Zřejmě ne zrovna šťastně si Rath „pohrál“ s faktem, že vrchní soud mu změnil právní kvalifikaci skutku. Nešlo o korupci, tedy přijetí úplatku, ale o zjednání výhody při zadání zakázky. Ratha ovšem obzvlášť zaujalo poškozování zájmů Evropské unie (což konkrétně souvisí s faktem, že jeden z projednávaných projektů, rekonstrukce buštěhradského zámku, kde Rath jako hejtman zamýšlel vybudovat „středočeský Žofín“, měl být financován z evropských prostředků).
V té souvislosti prý cítí jistou hrdost, jestliže vidí podobnost se situací, kdy předci byli odsuzováni za poškozování zájmů Třetí říše (odkázal tedy na období německé okupace). Rath, jenž mimochodem přednedávnem neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu, se nyní považuje za odsouzeného za poškozování zájmů „nové říše“. Lze očekávat, že se kvůli těmto vyjádřením snese na jeho hlavu sprška kritiky za znevažování památky obětí nacismu, stejně jako další výtky.
Kauza se týká jedenácti lidí
V tomto případu, označovaném jako první větev kauzy spojované s Rathovým jménem (aktuálně se u středočeského krajského soudu projednává ještě druhá větev, v níž vedle osob čelí obžalobě i firmy) bylo souzeno 11 lidí. Nejpřísnější tresty dostali u krajského soudu právě Rath a Kottovi; dalším obžalovaným vyměřil prvoinstanční soud nižší tresty.
Někteří dokonce vyvázli s podmínkou – a to včetně stavební podnikatelky Ivany Salačové, vystupující v tomto líčení v roli spolupracující obviněné, jež svou výpovědí podporuje policejní odposlechy, snaží se usvědčovat ostatní obžalované a vysvětlovat, jak promyšlený korupční mechanismus manipulace s veřejnými zakázkami Středočeského kraje fungoval. Všech 11 obžalovaných podalo proti loňskému rozsudku krajského soudu odvolání – Salačová je však následně stáhla. Tři osvobození muži byli u odvolacího soudu úspěšní stoprocentně.
Aktuální verdikt je sice pravomocný, jistě však nebude konečný: není pochyb o tom, že souboje argumentů a právních výkladů ještě budou pokračovat. Ve hře je teď mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Jeho podání však rozhodnutí o nástupu pravomocně odsouzených osob do vězení neovlivní; nemá, jak říkají právníci, odkladný účinek.
Do vězení mají vedle Ratha a Kottových nastoupit ještě Lucia Novanská z firmy zajišťující administraci výběrových řízení plus Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý; manažeři někdejší stavební firmy Konstruktiva Branko. Každý z nich si má odsedět po pěti letech.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
