VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlakvedoucí: Cestující nechávají ve vlaku mobily, boty i vánoční dárky

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: Už jako malý kluk prý obdivoval vlaky. To ale asi skoro jako každý malý kluk. Měl ovšem tu výhodu, že mohl jezdit k babičce na prázdniny do Hostinného v Podkrkonoší. Dům babičky totiž stál hned vedle kolejí. To pak láska k dráze prosakuje rychleji. Mladého vlakvedoucího Petra Procházku (32), kterému jeho nejbližší říkají Prochor, znám už pár let. Je to chytrý chlapík se smyslem pro organizování různých akcí. Jako je třeba zájezd do Portugalska, Pobaltí či jen vinného sklípku na Moravě. Přes deset let již také občas pořádá hudební produkce převážně v Nymburce.

3.8.2013
SDÍLEJ:

Petr Procházka nám ukázal, jak odpíská vždy rozjezd vlaku. Místo služební píšťalky posloužila zobcová flétna. Foto: Deník/Lukáš Trejbal

Jeho kariéra železničáře se ovšem datuje teprve od roku 2009. Není to tedy ten celoživotní nádražák jako ze seriálu Dynastie Nováků. A vlastně nemusíme chodit až tak daleko, v bývalém železničářském Nymburce bychom takových dynastií našli jistě dost. Procházka si vzal lásku k vlakům tu z dětských očí od babičky v Hostinném, tu ze samotné radosti z jízdy vlakem v pozdějším věku a tu z trefy do černého, kdy dráhy před čtyřmi lety asi naposledy hromadněji nabíraly nové síly.

Nezdědil si profesi železničáře po nikom v rodině. Jak ses na dráhu dostal?

Rodinnou dispozici nemám. Před necelými čtyřmi lety jsem se zrovna poohlížel po nové práci. Přitom jsem se dozvěděl od kamarádů z dráhy, dnešních kolegů, že shánějí průvodčí, dnes vlastně vlakvedoucí.

To musíš čtenářům vysvětlit.

Když jedete motoráčkem, je tam jeden člověk, je to automaticky vlakvedoucí. Vy vidíte průvodčího, protože vám orazítkuje jízdenku, ale on má té práce daleko víc. Ve větším vlaku jsou na to dva vlakvedoucí a průvodčí. Průvodčí jenom vlastně kontroluje jízdenky, vlakvedoucí toho dělá kromě kontroly mnohem víc, vyřizuje agendu.

Čím si musel projít, než ses stal vlakvedoucím?

Prošel jsem tříměsíčním školením v Praze na Smíchově, kde je drážní školící středisko. Učením přepravních a dopravních předpisů a souběžným zácvikem ve vlaku, kdy chodíte s vlakvedoucím v civilu s tím označeným rukávkem.

Bavilo tě to už při zácviku?

Opravdu bavilo. Já mám ten nádražácký základ od babičky z Hostinného. Ona měla dům hned u kolejí, a když zacinkaly závory nebo projížděl osobák, hned jsem byl nalepený na okně a sledoval to. Nedaleko ještě stála fabrika, od které vedla vlečka a často se posunovaly minivagóny. Za babičkou jsem jezdil rychlíkem Krakonošem, který přímo v Hostinném stavěl.

Na jakých tratích jsi začal jezdit?

Pendloval jsem na trati Praha Nymburk Kolín nebo Nymburk Poříčany. Po dvou letech jsem zažádal o možnost jezdit na mezinárodních rychlících.

Jak to dopadlo?

Dopadlo to dobře. Po zkouškách z mezinárodní přepravy a jednoho cizího jazyka jsem nastoupil do Prahy jako střídač. Vždycky dostanu dopředu plán svých směn za ty, co onemocněli, mají dovolenku nebo jinak absentují. Jezdím na mezinárodních rychlících, ale pouze v rámci republiky. Tedy například Děčín, Domažlice, Bohumín nebo Břeclav.

Petr Procházka:
- Je mu dvaatřicet let
- Narodil se ve Dvoře Králové,
Má syna Matyáše (4), žije v Nymburce
- Pracuje jako vlakvedoucí

Můžeš prozradit, co cestující nejčastěji zapomínají ve vlacích?

Je toho opravdu dost. Běžně mobily a boty. Dají si je nahoru do zavazadlového prostoru a jak na to nejsou zvyklí, nechají to tam. V období dešťů hodně deštníky. No a v loňském roce vystoupil pán ráno v Pardubicích a nechal v jídelním voze tašku s vánočními dárky. Tak jsme domluvili, že až pojedeme odpoledne zpátky, tašku mu předáme. Pán byl opravdu moc vděčný.

Jak je to s černými pasažéry, jezdí ještě?

Jezdí jich stále dost. Na těch kratších trasách si obhlídnou, kde vlakvedoucí nastupuje a jdou na druhou stranu vlaku. Když někoho načapám, vymlouvá se, že nemá peníze. Takového pasažéra vysadíme v příští stanici. Někdo se vymlouvá, že ho okradli a on se schovává mezi cestujícími.

Zažil jsi někdy „proslulé" fotbalové fanoušky?

Několikrát, když jedou Baníkovci třeba na Spartu nebo Slavii. To ale jede vlak posílen o těžkooděnce. Jízdenky kontrolují revizoři. Skoro se to nedá popsat, je to stále podobné jako ve filmu Proč?, v němž fanoušci zdemolují cestou na zápas vlak. Strhané záclonky a vajgly po zemi jsou normální. Běžně strhávají z legrace záchrannou brzdu.

Autor: Lukáš Trejbal

3.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hudební program zakončila kapela Telegraf.
89

Telegraf slavil s bývalými členy na pečecké mašince

Příznivci knih i historie navštívili louňovickou knihovnu, aby si popovídali a zavzpomínali.
12

O historii i spisovatelích pohovořili mezi knihami

Právě jsme se narodili

Benešov /FOTOGALERIE/ - Vážení rodiče, díky vstřícnosti porodnice v benešovské Nemocnici Rudolfa a Stefanie vám přinášíme fotografie nejmladších občánků. Tentokrát narozené v 21. týdnu v roce 2017.

Marie Rottrová zazpívala v zahradě sázavského kláštera

Sázava /FOTOGALERIE/ - Již desátý ročník Sázavského koncertu se konal v nádherném a magickém prostředí severní zahrady.

Historické centrum Kutné Hory provoněly speciality domácí i mezinárodní kuchyně

Kutná Hora /FOTOGALERIE/ – Speciality od domácích pochoutek, přes vysloveně orientální jídla až po biodobroty mohli v sobotu prakticky po celý den ochutnat u celkem čtyř desítek stánků návštěvníci kutnohorského Gastrofestivalu. Ten se odehrál za nádherného, takřka letního počasí v samotném historickém centru města – u chrámu sv. Barbory a v okolí Jezuitské koleje. K ojedinělému gastronomickému zážitku s bohatým doprovodným programem pro dospělé i děti pozval příchozí pořádající Spolek pro obnovu vinařství na Kutnohorsku.

Zelená srdce měst nabízejí prostor nejen k odpočinku

Benešovsko - Park by měl být oázou klidu a naprostým protipólem městského ruchu. Mělo by jít o místo, kde se setkávají lidé různých generací. Místo, kde se potkají sportovci, ale také kulturní nadšenci nebo maminky s dětmi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies