VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Školník: Taky jsem byl kluk a dokážu pochopit nějaký ten žertík

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: Ne každý by zvládl svázat svůj rodinný život se školou. Vladimír Lechnýř bydlí ve škole dvaadvacet let a své povolání už bere spíše jako poslání.

27.7.2013
SDÍLEJ:

Škola - ilustrační fotoFoto: Deník/Matej Slávik

Bylo to tak, že jste chtěl být školníkem už od mládí?

Opravdu to tak nebylo, pamatuji si ze svého dětství paní školnici, té jsme sice různě chodili pomáhat, ale v životě by mě nenapadlo, že jednou budu také školníkem.

Jak jste se k tomu dostal?

Bydlel jsem v Praze, měl jsem syna, a ten byl nemocný. Doktoři nám řekli, abychom šli z Prahy. Už v té době jsme již měli chalupu v Lužné, tak jsem se ptal po zaměstnáních na Rakovnicku. Dozvěděl jsem se, že na rakovnickém gymnáziu hledají školníka. Ve výběrovém řízení jsem uspěl a od té doby jsem školník.

Co jste dělal před tím?

Předtím jsem dělal vedoucího v jednom pražském podniku, kde jsem měl na starosti asi 100 lidí. Teď mám na starosti jen 4 paní uklízečky…(smích)

Většina školníků bydlí přímo ve škole, vy také?

Ve škole bydlím již 22 let a to přesně od aprílu 1991. Řekl bych, že život se mnou udělal takový aprílový žertík. V prvopočátku to pro mě bylo takové, že stále někdo ťuká na dveře, bouchá na okno, a to i o víkendu, že si něco, někde zapomněl. Teď už to vnímámtrochu jinak, protože jakmile je člověk jednou školník, tak je to zkrátka zaměstnání na celý den. Občas si představuji, že bych bydlel vedle školy v domku, a že bych tak tu školu od sebe odtrhnul, ale školník je vzhledem k platu spíše poslání než povolání.

Cítíte se tu vlastním pánem?

Občas si tady připadám spíše jako kastelán než školník. Například když jsou tady srazy dávných, bývalých studentů, tak já je provázím, a dávám jim i výklad, co se tu, kdy, jak a proč dělalo.

Co vaše práce všechno obnáší? A jaká je její náplň?

Až na různé odborné práce, třeba s kanalizací, topením, či el. sítí, tak prakticky od každého něco, jak se říká, takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu.Den co den otevírání a zavírání školy, pochůzkynaúřady, poštu, nákup materiálu a zboží k provozu budovy. Stále jsou tu rozbité zámky ve skříňkách, kliky na dveřích, oknech, nesvítící zářivky a žárovky, kapající vodovody a ucpané záchody. Zkrátka každodenní normální domácí záležitosti, s tím rozdílem, že tady je to velmi velká domácnost.

Stalo se vám někdy, že jste zaspal a neotevřel školu?

Čím je člověk starší, tím méně spí. Ale ano, stalo se to, a od toho pak mají paní uklízečky mobilní telefon, nebo zabouchají na okno a to se stává maximálně jednou za deset let. Naštěstí to nejde jen tak, aby se neotevřela škola.

Bere vám něco tato práce?

Řekl bych soukromí. Za rok tady projde skoro 100 studentů a za těch 22 let se to už nastřádalo, proto si člověk musí dát pozor, aby nikde neudělal ostudu, jelikož ho zná docela dost lidí. Na druhou stranu, to ale není úplně na škodu. Člověk má všude spoustu známých, a to se hodí.

A naopak dává?

Relativní pocit neustálého mládí, protože člověk je mezi mladými, nechává na sebe mládí působit a svým způsobem se učí, ale neříkám, že chodím po chodbách a poslouchám za dveřmi učeben, abych nabyl nové vědomosti, to opravdu nedělám.

Jste školník, který kárá děti a honí je s koštětem po škole?

Osobně si myslím, že jsem hodný školník. Samozřejmě dokážu mezi čtyřma očima výtržníkovi pohrozit, a on si pak na mě dává pozor, ale jsem zastánce názoru, že škola má učit a vychovávat mají hlavně rodiče. Když jsem byl kluk, tak jsem také nebyl svatý a dokážu mít tedy pochopení pro lecjakou legraci.

Vladimír Lechnýř:
- Ve škole žije 22 let
- Je ženatý, má dospělého syna
- Má rád divadlo a muziku

Jaká je nejhorší noční můra školníka?

Nočními můrami naštěstí netrpím, protože když lehnu, tak spím. Mohl bych mít možná nějaké profesní obavy, třeba, že praskne někde voda a vytopí se škola, nebo shoří střecha, ale noční můry nemám.

Neovládá vás doma někdy nemoc z povolání?

Kromě dílny mám ve svém bytě vymezený ještě takový prostor, ve kterém mám všechny věci, které potřebuji ke své práci a manželka mi neustále nadává, že v něm mám nepořádek. Další věc jsou klíče, které pořád hledám, to je taková moje specialita. Normální člověk je potřebuje třikrát za den a já třicetkrát. Dokonce postrádám dva svazky, které jsem již nikdy nenašel.

Jak to snáší manželka, že bydlíte ve škole?

Jde asi hlavně o zvyk. Když zvoní, tak to domů není moc slyšet. Je to asi stejné jako když někdo bydlí u trati, také si za chvíli zvykne.

Jak trávíte svůj volný čas?

Mám obrovskou zálibu a koníčka v divadle a hudbě. Ve svém volném čase chodím hrát do divadelního spolku Tyl, kde zrovna nacvičujeme novou inscenaci. S kamarády chodíme pravidelně hrát na „kytáry do naší hospůdky" na Zátiší, a také se každý týden proběhnu po tenisovém kurtu.

Určitě býváte po večerech a nocích sám v celé, obrovské budově. Neslýcháte tady třeba někdy nějaké tajemné zvuky?

Teď ne, ale když jsem nastoupil úplně na začátku, tak jsem slyšel spoustu neznámých zvuků. Po čase jsem rozpoznával, co jsou ty tajemné zvuky zač. Někdy to byl venku kanál, přes který přejelo auto, a tady to znělo, jako kdyby bouchly dveře, jindy zase topení nebo pet flašky, které neustále praskají. Vše se tu obrovsky rozléhá a ani v noci tady není naprosté ticho.

Autor: Jiří Beneš

27.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Baumová se narodila 13. dubna ve 3:20. Při svém narození vážila 2 960 g a měřila 46 cm. Rodiče Marcela Königová a Richard Baum.Lucie Baumová patří k pěti dětem, které se narodilo v benešovské porodnici během jedné noční služby.

Benešov v půlce dubna zažil menší babyboom

Benešovský deník. Ilustrační foto

KRÁTCE: Dům půjčí pečovatelské službě

Den země oslaví společně na Masarykově náměstí

Benešov – Den Země zaměřený zejména pro předškolní děti se v pátek 28. dubna odehraje na Masarykově náměstí. Akce Muzea umění a designu a Střední zemědělské školy Benešov startuje v 9 hodin, skončí ve dvě odpoledne.

Král: Touha po změně byla cítit ze všech stran

Střední Čechy /ROZHOVOR, ANKETA MEZI TRENÉRY/ – Šéf sportovně-technické komise středočeského hokeje Deníku přiblížil zrod nového modelu krajské ligy.

OBRAZEM: Mistr ozdobil kapličku v Mokré Lhotě dobovými nápisy

Mokrá Lhota - Mistr písmomalířský Vladimír Boháč dokončil obnovení nápisu nad vchodem do kapličky v Mokré Lhotě, který zničili dělníci během necitlivé rekonstrukce v roce 1948. Původní nápis je částečně vidět na fotografiích z roku 1928.

AUTOMIX.CZ

Jak snížit spotřebu auta? Není to složité, těmto mýtům ale nevěřte

Spotřeba je dlouhodobě jednou z nejsledovanějších vlastností automobilů. Řidiči jí dokonce často podřizují svůj jízdní styl, volbu pneumatik, ale i výběr vozu jako takového. Ale opravdu víte, jak jezdit co nejúsporněji?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies