VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Farář z Berouna: Vánoční svátky jsou doménou dětí

Beroun /ROZHOVOR/ - Vánoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25. prosince. Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera, kterým je večer 24. prosince. O smyslu, tradicích a vzpomínkách na vánoční svátky jsme si povídali s berounským farářem Petrem Bouškou.

24.12.2016
SDÍLEJ:

Berounský farář Petr Bouška Foto: foto: archiv

Jak letos strávíte Štědrý den?

Bohoslužbami a krátkou návštěvou svých rodičů.

Kolik času zabere příprava vánočních kázání?

Obvykle pár hodin vyplněných četbou, přemýšlením a tichem.

Kolik vánočních mší vás o letošních svátcích čeká?

O bohoslužby se dělíme s kolegy. V rámci berounské farnosti bude na Štědrý den bohoslužeb osm a o slavnosti Narození Páně sedm.

Na co se o Vánocích těšíte nejvíc?

Nevím, jestli se dospělý člověk dnes dovede na svátky opravdu těšit, je to tak trochu doména dětí, od kterých se dospělí mají v tomto smyslu co učit. Mám rád vánoční noc, když všechno utichne. Pěkná jsou také setkání s lidmi během slavnostní atmosféry vánoční doby.

Jaké vánoční tradice doma dodržujete?

Z domova jsem byl zvyklý na stromek, betlém a společný zpěv aspoň několika vánočních koled. To mám v kostele k dispozici během svátečních dnů v míře vrchovaté.

Jaký je rozdíl mezi významem a oslavami Vánoc pro jednotlivé křesťanské církve?

Význam Vánoc je pro všechny křesťany stejný, způsob oslav se liší s ohledem na pojetí bohoslužeb v té které církvi.

Mají nekřesťanská náboženství v období Vánoc nějaké svoje svátky?

Toto období bylo od nejstarších dob nějak nábožensky výjimečné v souvislosti ze zimním slunovratem. Jinak např. v židovství se v prosinci slaví chanuka - svátek posvěcení chrámu.

Co znamenají jednotlivé dny o vánočních svátcích?

Až do Štědrého dne trvá advent. Večer a noc pak již patří ke slavnosti Narození Páně neboli k samotné oslavě narození Ježíše Krista 25. prosince.

A co druhý svátek vánoční?

V kalendáři máme svatého Štěpána, prvomučedníka. Ale tento den také patří, spolu s dalšími dny až do 1. ledna, k takzvanému vánočnímu oktávu (osm dní, jejichž hlavním tématem je Ježíšovo narození) - jakoby se jeden sváteční den roztáhl pro svůj význam na celý týden.

Odkud se vzalo datum narození Ježíše Krista?

Na to jsou různé teorie, ať už se snaží toto datum obhájit jako historické, anebo spíše vysvětlit, proč bylo pro účely bohoslužebné takto dodatečně stanoveno (aby se překryly svátky pohanské). S jistotou ale datum narození Ježíše Krista známo není.

Chodí před Vánocemi a o svátcích do kostela více lidí?

Ano, zvláště Štědrý večer má mnoho lidí v tomto smyslu svoji přitažlivost.

Co je podle vás jejich smyslem?

Smyslem křesťanských Vánoc je vděčná připomínka události narození Božího Syna, kterého bible označuje také jako Spasitele neboli Zachránce nás, lidí. V předvánočním čase se téměř všude mění výzdoba města, obce pořádají trhy, koncerty a další akce, všude jsou nápisy sleva nebo akce. Má něco takového k těmto svátkům patřit? Je to všechno hezké, asi proti tomu těžko lze něco namítat. Příliš velký důraz na zážitky a nakupování může ale sváteční atmosféru a pokoj nakonec spíše vytlačit.

Co pro křesťany znamená advent? A co říkáte jeho současnému pojetí?

Advent je období přípravy na příchod Ježíše Krista. Jednak ve smyslu připomínky jeho narození v Betlémě, jednak i ve smyslu jeho očekávaného příchodu v závěru dějin v roli soudce, který bible také avizuje. Advent je tedy dobou očekávání. V kostele toto očekávání vyjadřují mj. zpěvy zvané roráty. Dnešní člověk ale čeká velmi nerad, chceme mít všechno hned. A tak bývá advent na náměstích a v obchodech spojen rovnou s tematikou vánoční.

Jaká je vaše nejsilnější vzpomínka na Vánoce?

Mimořádné vzpomínky s Vánocemi spojené nemám. Možná spíš ten pozvolný přechod od dětského těšení se na dárky přes prožívání samotné sváteční atmosféry až k nacházení toho hlavního smyslu Vánoc, oslavy narození Spasitele.

Říkali vám rodiče, že dárky nosí Ježíšek?

Ano, obvykle to tak v raném dětství bývá.

Kdy jste se dozvěděl, že to tak není?

Asi někdy v první třídě.

Mají rodiče vůbec dětem o Ježíškovi říkat?

Je to opravdu otázka. Co se týče křesťanských rodin, dítěti asi neprospěje, když si spojí jméno Ježíška s pohádkovou postavou, vyplňující dětská přání.

Děda Mráz Ježíška nevytlačil. Myslíte, že se to podaří Santa Clausovi?

Zůstane-li pro někoho Ježíšek postavou pohádkovou, může jej vytlačit kdokoli a cokoli.

Jsou některé zvyky spojené s Vánocemi, například pouštění lodiček nebo krájení jablek, křesťanské?

To určitě ne, jsou to spíše lidové zvyky, původně s jistou dávkou pověry či magie, se snahou nahlédnout trochu do budoucnosti.

Co byste popřál čtenářům Deníku?

Hezké, požehnané svátky, radost, naději a lásku.

Čtěte také: Evangelický farář: Pro všechny křesťany jsou důležitější velikonoční svátky

Autor: Romana Šimková

24.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

FNL, Vlašim - Varnsdorf 4:1.
9

Bodnutí Fenina rytíře rozzlobilo

Peníze. Ilustrační foto.

Objekty kolem benešovské šatlavy si můžete koupit

Do tiché země vtrhli jako vichřice

Benešovsko /OBRAZEM/ - Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři. Ke slovům písně Karla Kryla Jeřabiny nelze ani po 49 letech od okupace Československa vojsky pěti komunistických zemí, nic vytknout. Přesně totiž vystihují atmosféru té doby.

Válečný řev a řinkot zbraní. Taková byla raně středověká bitva

Brdečný - Malá osada Brdečný u Neveklova přivítala o víkendu nespočet nadšenců do historie. Raně středověká bitva Rogar neboli Pojídači mrtvých předvedla příchozím život v minulosti, ale také především raně středověké bitvy.

OBRAZEM: Festival Exploration si užily tisíce fanoušků

Benešov - Dlouho očekávaný festival elektronické hudby v Táborských kasárnách v Benešově skončil. Exploration za uplynulé dva dny ale navštívilo tisíce lidí. Mezi fanoušky byla slyšet jak čeština, tak i angličtina, němčina, francouzština nebo maďarština.

OBRAZEM: Parní lokomotiva Ušatá projela Posázavím

Posázaví - Výletníci a především milovníci lokomotiv mohli být v sobotu nadšeni. Přes Benešovsko, a hlavně Posázavím, projela parní lokomotiva přezdívaná Ušatá. Cestující ale nemuseli ujet celou trasu z hlavního města až do Kácova. Během cesty mohli využít zastávky u zajímavých turistických míst okresu a užít si tak výlet naplno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení