VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čajovník: Čaj jsem se učil vařit tak, že když mi nechutnal, vylil jsem ho

Praha /ABeCeDa povolání a koníčků/ - Prázdninový rozhovor Deníku: Provozováním čajovny se dá uživit, ale je to těžké. Je to jako se vším: záleží, co děláš a jak to děláš, říká čajovník Radek Čech z Nymburka.

5.7.2013
SDÍLEJ:

Radek ČechFoto: DENÍK/ Olga Havránková

S Radkem Čechem se známe už řadu let. Chodí si zahrát šachy, má rád chutě nových a exotických nápojů, v zimě při rozsvěcení vánočních stromů rozehřívá lidi na náměstích u stánku s horkou medovinou. Poslední dvě letní sezony se nadchnul pro takzvané plovoucí občerstvení, což je výčep, který provozuje přímo uprostřed řeky Sázavy na provizorním molu. Jeho domácím podnikem je ale už 15 let čajovna.

Co tě k vytvoření čajovny vedlo?

Vedlo mě k tomu to, že čajovna široko daleko žádná nebyla.

A ty jsi měl k čaji jako k nápoji nějaký bližší vztah?

Právě že vůbec ne! To bylo tak: chtěli jsme si s manželkou otevřít krámek s keramikou. Jeli jsme do Prahy do velkoobchodu s keramikou a u toho byla čajovna. Tu jsme si prohlédli a řekli jsme si: to je přesně ono! A rozhodli jsme se, že budeme mít čajovnu.

Co to všechno obnáší? To přece není jen tak, ze dne na den si otevřít čajovnu…

Obnášelo to tu věc, že jsem pak zalehl a tři nebo čtyři dny jsem ležel v knížkách o čaji, které u nás byly dostupné. Abych získal alespoň základní přehled o čajích.

Ty jsi opravdu o čajích nic do té doby nevěděl?

Ne, vůbec nic.

Pil jsi alespoň někdy předtím čaj?

Jo, pil, ale klasický „pytlíkáč". (smích) Ale je pravda, že ještě na vysoké škole, když jsem věčně neměl peníze, tak jsem se naučil z úsporných důvodů pít čaj bez cukru. Což pro mě později znamenalo, že jsem měl ohledně chuti čaje před ostatními trochu náskok. Lidi, kteří pijou čaj s cukrem, tak těm ze začátku připadají všechny čaje stejné. Ale zase na druhou stanu, když jsem si pak založil čajovnu, tak i mně, zvyklému na chuť čaje bez cukru, trvalo ještě dva roky, než jsem trochu do chutí čaje pronikl. A ochutnávat je potřeba denně.

Radek Čech:

- čajovník, majitel čajovny
- sběratel čajových konviček, které si vozí ze zahraničních cest
- rád hraje šachy a volejbal
- čajovnu zakládal spíše jako podnikatelský projekt, než jako skutečný milovník čaje
- kromě dobrého čaje nepohrdne ani dobrým pivem

Takže dva roky jsi denně vařil a ochutnával čaj, rozumím tomu správně?

Přesně tak. A vařit jsem se naučil tak, že jsem ho uvařil, ochutnal a když chutnal mně, tak jsem ho pak předložil zákazníkovi. Pokud mi nechutnal, tak jsem ho vylil a uvařil znova.

To ale není moc ekonomická metoda…

Není. Ze začátku jsem vyléval zhruba každý druhý čaj. Ono když si dneska člověk koupí běžný čaj, tak na něm je takový univerzální návod k přípravě. Prostě ho zalijete horkou vodou. Jenže problém je v tom, že každý čaj se vaří jinak. Každý čaj má totiž jinou konzistenci. Některý je smotaný do kuliček, tak dáš lžičku a když ho pak zaliješ vodou, tak se rozvine třeba do půl konvičky. Jiného lehkého čaje nasypeš naopak třeba skoro celou konvičku a on když se pak vylouhuje, tak je ho třeba jen třetina konvičky.

Dá se provozováním čajovny uživit?

Dá se tím uživit, ale je to těžké. Je to jako se vším: záleží, co děláš a jak to děláš. Ale dá se čajovnictvím uživit. Já mám svůj okruh věrných zákazníků, kteří chodí takřka denně. To je základ. Pak jsou lidé, kteří přijdou jen občas, a mým úkolem je přesvědčit je o tom, že stojí za to nechat tady co nejvíce peněz.

K dobrému čaji potřebuješ i dobrý čajový servis. Kde nakupuješ konvičky a hrnečky?

Dá se to koupit u Číňanů. Ale já tu mám i české konvičky. Snažím se tak české výrobce tímto způsobem trochu podpořit. Ale je pravda, že u některých čajů to prostě dohromady nejde. Čínské servisy se prostě k čaji hodí víc, to se nedá nic dělat. Většinu servisů mám čínských. To je u čajovny normální. Ale je fakt, že tady mám taky slušnou sbírku konviček. Jak docela dost cestuju, tak se snažím si vždy z toho místa přivézt nějakou konvičku. A mám tu i drahé kousky, které mě stály i několik stovek eur.

Vím o tobě, že kromě čaje máš také rád pivo. A teď upřímně: co piješ radši, čaj, nebo pivo?

Radši mám čaj. Opravdu. I když… Ano, čaj mám radši. Ale dobré pivo mi víc chutná! (smích)

Autor: Miroslav Jilemnický

5.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odklízení naplaveného bahna ve Vranovské Lhotě.
25

Při bleskové povodni pomáhali dobrovolní hasiči

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků
96

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Bodnutí Fenina rytíře rozzlobilo

Vlašim – Fotbalisté Vlašimi (pátí v tabulce) si nezahráli ve Fortuna národní lize na Jánošíky a chudým nerozdávali, a tak poslední Varnsdorf odjel na sever Čech s prázdnou a ještě zatěžkám v autobuse čtyřmi góly.

Objekty kolem benešovské šatlavy si můžete koupit

Benešov – Bez sta tisíc korun za rovných 15 milionů si lze koupit blok domů, jehož součástí je také někdejší benešovská šatlava. Spolu s ní prodává majitel i sousední polyfunkční dům s obchody a službami a pozemek určený pro bytovou výstavbu.

Do tiché země vtrhli jako vichřice

Benešovsko /OBRAZEM/ - Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři. Ke slovům písně Karla Kryla Jeřabiny nelze ani po 49 letech od okupace Československa vojsky pěti komunistických zemí, nic vytknout. Přesně totiž vystihují atmosféru té doby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení