VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bezdomovci přežívají mrazivé noci na lehátkách i na židlích

Střední Čechy - Mrazy, které trvají už od začátku letošního roku, dávají zabrat především lidem bez přístřeší. Ale přestože jim jde o život, pomoc úředníků, sociálních pracovníků nebo městských strážníků často odmítají. V Mladé Boleslavi už na to letos jeden bezdomovec doplatil. Našli ho umrzlého.

26.1.2017
SDÍLEJ:

Bezdomovci se schovávají před zimouFoto: Jana Elznicová

Bezdomovci, kteří se pohybují v boleslavských ulicích, přitom mohou využít místní azylové středisko Naděje, které jim nabízí denní místnost i dvě oddělené noclehárny pro mužea ženy s kapacitou dvanáct stálých lůžek a čtyři přistýlky. Podle vedoucí Naděje Ivony Horákové se azylové středisko začíná plnit s teplotami klesajícímu hluboko pod nulu.

„Zájem je i o denní místnost, kde se vystřídá až čtyřicet lidí. Přijdou se ohřát i umýt," říká vedoucí azylového střediska, které nabízí stejný počet lůžek jako noclehárna mělnického azylového domu.

Noclehárna nebývá zaplněná

Na rozdíl od boleslavských bezdomovců u těch mělnických neplatí, že do noclehárny zamíří, když venku začne přituhovat. „Kapacita noclehárny nebývá plně využita ani v teplotách kolem patnácti stupňů pod nulou. Je to zvláštní, ale největší obsazenost noclehárny míváme v teplých letních měsících," vysvětluje vedoucí Služeb prevence města Mělníka Eva Vetešníková.

Mrazivé noci v teple mohou přečkat i kralupští bezdomovci. Tamní farní charita totiž ve spolupráci s radnicí otevřela před časem v městské části Lobeček nízkoprahové centrum, kde nabízí takzvanou teplou židli. „Pokud teplota klesne pod deset stupňů pod nulou, bezdomovci mohou v centru přečkat noc. Nejde však o noclehárnu, sedí tam v teple na židli," dodává ředitelka kralupské farní charity Barbora Kovářová.

Neratovice, které jsou třetím největším městem Mělnicka, nabízejí lidem bez přístřeší možnost přečkat mrazivé noci v holobytu. Ten jim v případě zájmu večer otevřou strážníci. Místní bezdomovci všako tuto nabídku velký zájem nemají.

Někteří pomoc odmítají

Nymburk ani sousední Poděbrady žádné noclehárny pro bezdomovce neprovozují. Tamní bezdomovci prý o pomoc ani nestojí. V obou městech evidují strážníci po třech lidech bez střechy nad hlavou. „Všechny jsme oslovili s dotazem, zda mají mrazy kde přečkat nebo potřebují pomoci. Všichni shodně řekli, že se o sebe dokážou postarat sami a od nikoho nic nepotřebují," líčí vedoucí odboru kanceláře poděbradského starosty Lenka Hotovcová.

O trochu jednodušší to mají bezdomovci z Milovic, kde stále stojí opuštěné vojenské objekty, v nichž si mohou dokonce sami přitopit. „Podle strážníků se v našem městě vyskytuje šest až osm lidí bez domova. Jde však o osoby, které nemají na území města trvalý pobyt," připomíná starosta Milan Pour.

Bezdomovci z Mladoboleslavska mohou v zimě nocovat také v městském stanu. Radnice před třemi lety pořídila vysloužilý vojenský stan, který nechává postavit vždy v prosinci. V provozu je, když venkovní teplota klesne dva dny po sobě pod minus pět stupňů Celsia. Stan má kapacitu až pětadvacet lůžek a slouží pouze k přespání, ráno ho musí lidé opustit. Nocleh, který v posledních dnech bezdomovci hojně využívají, je bezplatný.

Musíte pořád chodit, jinak zmrznete, říká bezdomovecUž osm let žije na ulici. Před mrazem se schovává v boleslavském denním centru střediska Naděje, v noci pak přespává ve vyhřívaném stanu v Poplužním dvoře. Dvaačtyřicetiletý Lukáš přesto nepůsobí zlomeně, spíš spokojeně.

Pochází z Mladé Boleslavi, osud ho ale zavál do Poděbrad. „Prarodiče tam měli dům, tak jsem u nich pár let bydlel. Když zemřeli, dům se prodal a já se stěhoval na ulici," vzpomíná muž, který už se těší na léto. Na čas bez starostí, kam složí hlavu. „V zimě je pro mě každý den stejný. Ráno bývám v teple v denním centru. Nejsem tam sám. A mohu se umýt a převléknout, dostanu také jídlo," říká Lukáš.

Za nocleh ve vyhřívaném stanu, kde dostane i horký čaj nebo kávu, je rád. „Je to lepší, než být venku. Mohl bych sice přespat i v noclehárně, ale za to se musí platit," vysvětluje Lukáš. Do stanu v Poplužním dvoře chodí brzy, aby měl jistotu, že na něho zbude lehátko. „Občas tam i pomáhám, třeba topím, rozkládám lůžka nebo nosím deky," vypráví.

Pokud je tepleji a stan zůstane zavřený, musí zůstat venku. „Není jiné východisko, než chodit a nezastavit se, jen tak se člověk zahřeje," naznačuje Lukáš, jak tráví dobu, než se zase může vrátit do Naděje.

Lidé bez domova přečkávají mrazivé noci často v opuštěných stavbách nebo ve sklepích panelových domů. Zkušenosti s tím má samozřejmě i Lukáš, teď už ale nechce riskovat. „Jednou mě ve sklepě paneláku vyčmuchal jezevčík. Chvilku po něm přišla i jeho majitelka. Sice bez jediného slova odešla, ale za pár minut už mě lifrovali ven strážníci," dodává.

Čtěte také: Příběh bezdomovce: Liborovi zničila život závislost na alkoholu a hazardu

Autor: Jiří Říha, Milena Krejsová, Šárka Charousková, Lucie Růžková

26.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Odklízení naplaveného bahna ve Vranovské Lhotě.
25

Při bleskové povodni pomáhali dobrovolní hasiči

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků
96

Rock of Sadská přilákal davy fanoušků

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Bodnutí Fenina rytíře rozzlobilo

Vlašim – Fotbalisté Vlašimi (pátí v tabulce) si nezahráli ve Fortuna národní lize na Jánošíky a chudým nerozdávali, a tak poslední Varnsdorf odjel na sever Čech s prázdnou a ještě zatěžkám v autobuse čtyřmi góly.

Objekty kolem benešovské šatlavy si můžete koupit

Benešov – Bez sta tisíc korun za rovných 15 milionů si lze koupit blok domů, jehož součástí je také někdejší benešovská šatlava. Spolu s ní prodává majitel i sousední polyfunkční dům s obchody a službami a pozemek určený pro bytovou výstavbu.

Do tiché země vtrhli jako vichřice

Benešovsko /OBRAZEM/ - Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři. Ke slovům písně Karla Kryla Jeřabiny nelze ani po 49 letech od okupace Československa vojsky pěti komunistických zemí, nic vytknout. Přesně totiž vystihují atmosféru té doby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení