Rok 2011 byl pro mě výjimečný, říká Pěnkavová

Na začátku roku jste překvapila přestupem z třináctinásobného vítěze rakouské Bundesligy Linec AG Froschberg do SKST Hodonín. V Rakousku se Vám dařilo, hrála jste kvalitní soutěž, Superligu a Pohár ETTU. Co Vás vedlo k návratu do Čech?

Dostala jsem nabídku od Hodonína. Nejprve jsem o přestupu vůbec neuvažovala, ale když jsem si uvědomila, že za Linz bych od ledna měla málo zápasů a že mě Hodonín chce hlavně, abychom získali titul v extralize, tak jsem nabídku přijala. Byla to pro mě výzva a nová motivace.

Konzultovala jste krok s reprezentačním trenérem, potažmo s rodinou?

S reprezentačním trenérem jsem to nekonzultovala, ale s taťkou ano.

V Hodoníně se Vám daří. Vyhrály jste extraligu žen a v nové sezoně jste první. Takže neberete návrat do Čech jako krok zpět v kariéře?

Říkala jsem si, že do Čech se dlouho nevrátím, protože extraliga žen je slabší než například 2. Bundesliga v Německu. Šla jsem to zkusit na půl roku a dokonce jsem zůstala v Hodoníně na další rok. Takže určitě mi to v kariéře spíše pomohlo.

Ve 23 letech jste se již zabydlela v ženské reprezentaci, ale stále čekáte a větší vytížení. V loňském roce jste byla ve stínu Štrbíkové, Vacenovské a Hadačové. V roce 2011 to bylo podobné. Kdy přijde ta pravá chvíle a dostanete se do první české „trojky“?

Myslím si, že už jsem se trochu přiblížila cíli být v první české „trojce“. Na ME jsem už více hrála v družstvech než v minulých letech. Doufám, že ta chvíle přijde brzy, protože na tom pracuju.

Jste ale mladá a „reprezentační“ situace Vás asi netrápí. Nebo se mýlím?

Určitě mě to mrzí, když hrajeme družstva a já sedím na lavičce. Snažím se, aby se to změnilo a mohla jsem také svým působením družstvu pomoci.

Zahrála jste si na Mistrovství Evropy v Ostravě. Jak se Vám dařilo a který zápas byl Váš nejlepší?

Můj nejlepší zápas byl v družstvech, když jsme hrály proti Chorvatkám. Porazila jsem Boros, která dlouhá léta patřila mezi evropskou špičku. V soutěži jednotlivců se už dařilo méně. Bohužel jsem měla těžký los, hrála jsem proti Číňance, která hraje za Španělsko a ta byla nad moje síly.

Na začátku prosince se Vám povedl husarský kousek, když jste v Plzni vyhrála pohár České televize, který byl zároveň brán jako TOP 12 nejlepších českých hráček. Ve finále jste porazila bývalou spoluhráčku z Linze a reprezentační kolegyni Ivetu Vacenovskou 4:1. Berete to jako Váš největší úspěch v roce?

Určitě je to můj největší úspěch v roce a dalo by se říct i v mé kariéře (když nepočítám mezinárodní úspěchy). Zatím se mi nepovedlo u nás v Čechách vyhrát TOP nebo MČR, několikrát jsem skončila na druhém místě. Teď se mi konečně povedlo udělat poslední krůček a zvítězit.

Pomáhá Vám proti soupeřkám, že jste levoruká hráčka?

Některým hráčkám, které mě neznají, to může dělat problém, ale například spoluhráčkám z reprezentace to určitě nedělá problémy. Trénujeme spolu, a tím si na sebe zvykáme.

Vaše první kroky i pingpongové jste udělala ve Vlašimi, kde bydlí i Vaše rodina. Sledujete výkony vlašimských děvčat v 1. lize (zatím 1. místo A mužstva a 7. místo B mužstva), které vede otec Luboš. Přála by jste si, aby jste se v příští sezoně společně utkali?

Musím přiznat, že výsledky tak poctivě nesleduji. Už minulý rok jsem si přála, aby Vlašim postoupila do extraligy a já si mohla po šesti letech zahrát ve Vlašimi zápas, i když by to tentokrát nebylo za Vlašim, ale proti. Bohužel se to holkám nepovedlo, tak uvidíme jak se jim bude dařit v letošní sezoně.

Vlašim máte stále v srdci a ráda se vracíte. Jakkoliv otec chce s něčím pomoci, pokud můžete, ihned přispěcháte, jako vždy na Vánoční turnaj, který táta Luboš 22. prosince ve Vlašimi pořádá pro veřejnost a hlavně děti. Je to pro Vás asi v náročné sezoně relax?

I když na turnaji pomáhám, přesto je pro mě vánoční turnaj relax a každoročně se na něj velmi těším.

Jak by jste zhodnotila pingpongový rok 2011?

Uplynulý rok byl pro mě hodně úspěšný a musím ho zhodnotit jako jeden z výjimečných. Vrátila jsem se zpět do Hodonína, získala jsem dva svoje první tituly – v extralize a na konci roku na TOP 12. Oba beru jako velký úspěch.

Co by jste sobě a lidem přála do Nového roku 2012?

Co se týče pingpongové kariéry, tak se chci zlepšit na mezinárodní scéně, kde je to velmi těžké. Dále se pokusit opět získat s Hodonínem titul v extralize. V osobním životě, chci dodělat trenérskou školu (studuji licenci A) a najít toho pravého. Všem lidem přeji do Nového roku 2012 hodně zdraví, štěstí, lásky a ať si každý splní své tajné sny.

VIZITKA

Narozena: 3. 4. 1987 ve Vlašimi

Sportovní dráha: SKST Vlašim, Slavoj Praha, SKST Vlašim, Schwabhausen (Německo), Linec AG Froschberg (Rakousko), SKST Mart Hodonín.

Současný klub: SKST Mart Hodonín.

Úspěchy - klubové: titul v extralize s SKST Mart Hodonín (2011).

Úspěchy - reprezentační: ME juniorů v Budapešti v roce 2004 (3 x bronz - smíšená čtyřhra, dvouhra, družstva a zlato ve čtyřhře), ME juniorů v Moskvě v roce 2002 (zlato v družstvech), ME juniorů v Bělehradě v roce 2003 (bronz v družstvech), ME dospělých ve Stuttgartu v roce 2009 (bronz v družstvech).