VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VÁNOCE: Původ, zvyky a tradice

Střední Čechy/ Vánoce, svátky klidu a pohody, se pomalu ale jistě blíží…

1.12.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

Vánoce (z něm. Weihnachten svaté noci) jsou v křesťanské tradici oslavou narození Ježíše Krista. Spolu s Velikonocemi a Letnicemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům, slaví od 25. prosince do první neděle po 6. lednu. 25. prosinec jako datum Kristova narození uvádějí někteří křesťanští teologové již ve 3. století a oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslovou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků.

Zvyky a tradice

Betlém neboli jesličky

V roce 1223 postavil v italské Umbrii jáhen Giovanni Bernardone, později světec známý pod jménem František z Assisi, první jesličky. V poustevně v horské jeskyni postavil žlab, založil ho krmivem a přivedl k němu živého oslíka a vola. U jeslí pak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečerní mši - první "půlnoční".
První český betlém představili veřejnosti jezuité v roce 1560 v kostele sv. Klimenta V Praze. Byly první nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Neví se, jak přesně vypadaly, ale podle dochovaných záznamů měly velký úspěch, takže se zvyk stavět jesličky brzy rozšířil.
Základní figurky jsou Ježíšek v jeslích, Marie a Josef, oslík a vůl, pastýři se stády oveček a postavy tří králů - mudrců z Východu. Betlémy bývají u nás zasazovány do krajiny podle místa vzniku. Stavění betlémů bývalo nejrozšířenějším vánočním zvykem až do 19. století, kdy se novým symbolem Vánoc stal vánoční stromek.


Vánoční strom

Vánoční stromeček je asi nejrozšířenější zvyk okolo Vánoc, kdy je na Štědrý den vztyčen jehličnatý strom, který se následně ozdobí vánočními ozdobami a pod kterým se nacházejí dárky.

Jmelí

Stále zelená cizopasná a rostlina bývala považována za posvátnou již za dob keltských druidů. Jmelí má mít kouzelné účinky; například jako ochrana proti ohni a zábrana v přístupu čarodějnicím a zlým duchům. Léčivé účinky jmelí uznává i "moderní věda". Jmelí obsahuje látky snižující krevní tlak a roztahující cévy; proto je surovinou k výrobě léčiv proti arterioskleróze.
Podle legendy bylo jmelí kdysi stromem. Když byl z jeho dřeva zhotoven Kristův kříž, strom prý hanbou seschl a změnil se v rostlinu. Ta má Kristovo umučení vykoupit tak, že zahrne dobrem všechny, kdo pod ní projdou. Ovšem pozor - jmelí nosí štěstí jen tomu, kdo je jím obdarován!

Jmelí roste na jehličnatých i listnatých stromech. Druidy bylo jako magické ceněno jmelí dubové. Jen oni prý mohli jmelí z dubů zlatým srpem odsekávat a nechat padat na připravené plátno - odseknuté jmelí nesmělo padnout na zem. A tady nám pronikají i do dnešních zvyků pradávné pohanské oslavy - jako vzpomínka na sklizeň zlatým srpem se jmelí natírá na zlato.

Štědrovečerní večeře

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavností večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace panovaly jisté zvyky. Například se stolovalo o jeden talíř více pro nečekanou návštěvu, či se pod talíř umísťuje mince. Kdo jí nalezl, toho se měly celý rok držet peníze. Dalším zvykem je, že se od Štědrovečerní večeře mohla vzdalovat pouze hospodyně, dokud všichni lidé nedojedli.


Vánoční cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice. Spoustu vánočních receptů najdete ZDE

Půlnoční mše

Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

ZVYKY, TRADICE, ZVĚSTI…

Lití olova

Nad plamenem se rozžhaví kousek olova až úplně roztaje. Připraví se nádoba s vodou a do ní se olovo opatrně vlije. Odlitek, který vznikne, věští dotyčnému jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamená úspěch, uznání.

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!

Pouštění lodiček

Připravte si lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpulte několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jejich skořápek připevněte nakapaným voskem po jednom úlomku vánoční svíčky. Svíčky lámejte na kousky cca 2,5 cm dlouhé. Příliš dlouhé svíčky by převrhly skořápku. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.

Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Střevíc

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

Půst

Na Štědrý den se zachovává až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat, se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko.
Ke společné večeři se zasedá, když vyjde první hvězda.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.

A NĚCO Z TĚCH MÉNĚ ZNÁMÝCH

Stíny

Když se rozsvítí, dívají se všichni po stěnách. Čí stín nemá hlavu, ten do roka zemře.


Knedlíky

Pokud se dívka potřebuje rozhodnout mezi nápadníky, napíše jejich jména na papírek a dá do knedlíků, které připravuje. Vybere si toho, "jehož knedlík" rozkrojí první.

Klepání na kurník

Svobodná dívka klepe střevícem na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane svobodná. Pokud se ale objeví kohout, brzy se vdá.

Cizí věci v domě

Do konce roku by se měly vrátit všechny cizí věci, které jsou v domě. Projděte pečlivě celý dům či byt a vraťte vše, co vám nepatří.


Zápalky

Svobodná dívka zapíchne do jablka tři zápalky. Každá z nich musí symbolizovat jednoho nápadníka. Všechny zápalky současně zapálí. Ta, která hoří nejdéle, představuje toho, za něhož se má dívka
vdát.

Třesení bezem

Nezadané dívky třesou bezem a dům u kterého začne jako první štěkat pes je i domem, ve kterém bydlí jejich nastávající.

Dochovalé i zapomenuté zvyky a kouzla

Většina vánočních zvyků a kouzel má svůj původ v dobách pohanských. Je to spojeno s pokusem nahlédnout do budoucnosti a z různých znamení vyčíst svůj osud. Je jich mnoho od všeobecně známých až po krajové a místní speciality.

Jablečné kouzlo – dvanáct jadérek dáme do misky s vodou. Kolik jich vyplave na hladinu, tolik bude v příštím roce suchých měsíců (pro zemědělce, chataře a chalupáře).

Z cibule naloupeme dvanáct sukének, položíme je vedle sebe a do každé nasypeme trochu soli. Každá sukénka přestavuje jeden měsíc v roce, na kterém se sůl do rána rozpustí, v tom bude pršet, ve kterém jen zvlhne, ten bude srážkově průměrný, a ve kterém většina zůstane, v tom lze čekat sucho.

Každá doba má své a záleží jen na nás jaké ty Vánoce budou. Není potřeba se stresovat tím, co jsme nestihly, jen abychom měly pocit, že teď je to ono. Většina z nás dodržuje milé zvyky a ani si to neuvědomuje. A kdoví, třeba už naše děti budou mít stres z toho, že nedodržují naše zvyky. A tak si tak říkám, pryč se zvyky, ať máme klidné Vánoce!

Ale, pár zaručených rad na závěr si neodpustím!
Slovanský zvyk, jak si zajistit, aby nás po celý příští rok měli všichni rádi.
Namažeme si na Štědrý den tváře medem.

Pro vdavekchtivé tu mám dva zaručené způsoby, jak se dostat pod čepec

První říká, že je potřeba vyjít na zahradu, kde musí zatřepat bezem a říkat: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milej dnes!“
Kde se pes ozve, tam se provdáte.

Druhé je mnohem jednodušší, stačí se zmocnit devíti patek od vánoček a schovat si je. Úspěch je zaručen.

Autor: Roman Mašek

Jaké vánoční zvyky nejraději dodržujete?

b) Krájení jablka

18 %

c) Pouštění lodiček

18 %

d) Střevíc

0 %

e) Půst

15 %

f) Šupiny

50 %

Hlasovalo: 34

Anketa byla ukončena

1.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Okresní víkendové fotbalové výsledky

Známá zpěvačka se nebála a poslední písničku odzpívala mezi diváky.
58

OBRAZEM: Monika Absolonová zazpívala svůj největší hit mezi diváky

Incident na hřišti přinesl dvě červené

Benešov – Třetiligový fotbalový zápas mezi Benešovem a Zápy přinesl po půlhodině hry málo vídanou rvačku, kdy se do sebe pustili domácí Petr Ježdík s hostujícím Valentou, do které se připletl domácí Laštovka a padnul na Valentu. Po následné strkanici zbytku hráčů, vytasil rozhodčí Klupák červenou kartu pro Valentu a Laštovku, Petr Ježdík vyšel k překvapení všech s čistým štítem.

OBRAZEM: Svatý Václav popřál českému národu k lepším zítřkům

Louňovice pod Blaníkem - Svatý Václav ještě v hoře Blaník zůstane. Čechy zatím pomoc, podle něj, nepotřebují. Alespoň to řekl obecenstvu v Louňovicích pod Blaníkem, když zahájil každoroční Svatováclavské slavnosti. Na přání, aby se Čechům dobře dařilo, ale neopomněl.  

Redaktor počasí Michal Žák seznámil Vlašimské s extrémy v počasí

Vlašim - Noc vědců ovládla vlašimskou hvězdárnu v pátek 22. září od 17 hodin. Hlavním bodem programu byla přednáška redaktora počasí z České televize Michala Žáka. Ten přítomné seznámil s extrémy v počasí.  

KRÁTCE: Uvidí výcvik psů i zásahy hasičů

Benešovsko - Co se děje na Benešovsku?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení