Právě tento, pesimismem překypující dojem z tehdejší situace ve společnosti, vyjádřil ve svém písemném vzkazu budoucím sázavský farář František Náhlovský.
Do makovice klášterního kostela Panny Marie a sv. Jana Křtitele jej vložil 19. října 1850. Pobožný muž nemohl ani tušit, jak platný bude jeho postřeh i za více než 160 let…
Listinu s česky psaným textem mohl Náhlovský do schránky umístit kvůli tomu, že 21. února 1850 „svrhla náramná vichřice s věže malou báň s křížem a knoflíkem. Že sloupky, na kterých tato báň spočívala, byly zetlelé, musely sňaty, a že při ohledání dolenějších dílů, sloupcové a báň velká zpuchřelé shledány jsou, nad nimi více toliko pro zakrytí vrcholu, tato prozatímní věžka býti," konstatoval farář František Náhlovský.
Nedávné sejmutí makovice mělo stejně prozaické pohnutky, jako to poslední z poloviny devatenáctého století. I tentokrát s makovicí zacloumala vichřice.
Vedle shora citovaného textu, který už byl značně vybledlý, nejspíš i kvůli nekvalitnímu inkoustu, obsahovala listina také latinsky psaný text.
„První a část druhé strany této listiny byla psaná v roce 1767 úhledným rukopisem černým sytým inkoustem, dodnes bez ztráty kvality," uvedla kastelánka sázavského kláštera Slávka Matoušová, která ještě dříve, než vzácné nálezy odešly do restaurátorských dílen Národního památkového ústavu v Kutné Hoře text s pomocí Veroniky Dofkové přepsala do češtiny.
„Tento text vznikl v časech papeže Klementa, vlády Marie Terezie a Josefa II. a arcibiskupa pražského Antonia Petra z Příchovic. Byla to doba, kdy posledním opatem sázavského kláštera před jeho zrušením císařem Josefem II. v roce 1785 byl Leandr Kramář," připomněla Slávka Matoušová.
Z nálezu lze také vyčíst, že dne 16. září 1850 dřevorubci Václav Kuttisch a Prokop Řežný pracně postavili lešení, aby díky němu mohli sejmout vichřicí poškozenou makovici s křížem z vrcholku kostelní věže. To se stalo o tři dny později.
Když tehdejší obyvatelé už znovu funkčního kláštera sejmutou makovici otevřeli, nalezli v ní dřevěnou skříňku s pečetěmi. Rozpoznat dokázali jen jednu.
„Patřila prvnímu opatu po obnově kláštera Danielu Ildefonsovi Nigrinovi," připomněla kastelánka Slávka Matoušová.
V dřevěné krabičce se nacházela také menší kožená krabička a v ní tři stříbrné groše vyražené za císaře Leopolda v roce 1676. Při současném sejmutí v plechové schránce nalezli starosta Sázavy Petr Šibrava, správce farnosti Radim Cigánek a kastelánka Slávka Matoušová jen jednu minci a tři medailonky.
„Kam se poděly mince, o nichž je v písemnosti zmínka, nevíme," potvrdila kastelánka.
Podle zápisu z poloviny 19. století do makovice opat pak vložil kovovou schránku, tedy tu, kterou nyní správa kláštera objevila, svaté ostatky nejsvětějšího Faustina, dvě mosazné medailky s. otce Benedikta a minci z toho roku.
Celý text najdete v tištěné podobě Benešovského deníku s datem 29. srpna.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditŽijeme v truchlivých dobách, napsal v roce 1850 sázavský kněz
Sázava – Žijeme v truchlivých dobách. Konstituce, svobody občanské, se všude libovolně odpravují. Vyhlídky v politickou i církevní budoucnost jsou mrákotné.
Kliknutím zvětšíte
Listina objevená v plechové schránce umístěné v makovici věže klášterního kostela v Sázavě.
|
Foto: Jaroslava Tůmová