Spolek Přátel Chvojna má, jak už z jeho názvu vyplývá, jedno velké poslání – starat se o kulturní historickou památku stojící na pozoruhodném místě u Konopiště.

Václavu Potůčkovi v plnění tohohle poslání nezabránila ani nepřízeň ze strany různých ideologů. Nejprve se o to snažili komunisté, kteří likvidovali všechny, kteří měli jiný názor než oni. A jedněmi z nich byla právě i selská rodina peceradských Potůčků.


Později, když se Václav ještě oficiálně nemohl vrhnout na záchranu chátrajícího kostela na Chvojně, činil tak jiným způsobem. Do jiné polohy se tohle jeho úsilí dostalo po listopadu 1989. Společně se svými stejně laděnými známými, přáteli a podporovateli, před oněmi osmnácti lety založil spolek Přátel Chvojna, který se postaral o záchranu kostela.


A to přes další nepřízeň osudu. Tentokrát nikoliv ze strany bolševiků, ale paradoxně od benešovského římskokatolického faráře. Naštěstí i tahle bouře pominula a pozdější benešovští kněží měli a mají k těm, kteří pečují o zvelebování kostela ve vlastnictví církve, mnohem vstřícnější postoj.


Důkazem toho jsou nejen na Chvojně konaná pravidelná setkávání, ale také včerejší mše za Františka Ferdinanda D´Este spojená s oslavou významného životního jubilea Václava VII. Josefa Potůčka, jak zní, jako člena Zemské stavovské rodové unie, celé jeho jméno.


Život Václava Potůčka doprovází také řada osob a osobností. K těm nejdůležitějším bezpochyby patří jeho žena Marie Magdaléna, která Václavovi stojí celé půlstoletí po boku a pomáhá mu překonávat výzvy a nástrahy života. Právě proto si včera na Chvojně přítomní připomněli i jejich zlatou svatbu.