Zachování zříceniny hradu Zlenice pro další generace. To je cílem Sdružení Zlenice, které o tuto památku již třináctým rokem pečuje. I letos připravuje tradiční třítýdenní ArcheoCamp s další etapou záchranných prací na ruině. Při práci se tam vystřídá řada dobrovolných archeologů amatérů.
„Nabízíme všem nadšencům možnost účastnit se nejen archeologických prací na zřícenině středověkého hradu pod dohledem předních odborníků v oboru, ale i dalších záchranných prací na několika havarijních místech v areálu hradu. Zájemci získají zkušenost z archeologie v praxi, ale i zajímavé informace ze zákulisí této činnosti. Seznámí se s problematikou konzervace hradních zřícenin, okusí radosti i strasti této činnosti,“ uvedl Vlad Havelka, jednatel Sdružení Zlenice.
Archeologický průzkum, jenž je podmíněn památkovými úpravami, zaštiťuje svou odborností Archeologický ústav Akademie věd ČR. „Vzácná ukázka odpovědnosti a vzorná spolupráce. Tito lidé přistupují s pokorou a nechají si poradit. Vždy tomu ale tak není a mnohdy dochází spíš ke škodám,“ poukazuje na činnost podobných sdružení Tomáš Durdík z archeologického ústavu a dodává, že tito nadšenci nejsou hledači pokladů, ale informací, z nichž se skládá mozaika, jak to dříve vypadalo.
Po několika etapách konzervačních prací na 1. bráně jádra hradu Zlenice, zvaném též Hláska, se práce v letošním roce soustředí do prostoru brány předhradí. Odkryté zbytky věžové brány předhradí, vykazující stopy intenzivního dobývání v 60. letech 15. století, budou následně konzervovány a upraveny tak, aby je neohrožoval další provoz v areálu hradu spojený s plánovanou výstavbou lávky do jádra hradu a následnou konzervací torza obytné věže.
„Na tuto dobrovolnou činnost si každý vybírá buď dovolenou nebo přijíždějí ve svém volném čase. Místo pobytu u moře se „šťourají“ v zemi,“ říká Havelka s tím, že kromě vlastní dovolené dávají do oprav památek i své úspory. „Sháníme finanční prostředky jak se dá, není to jednoduché. V budoucnu bychom rádi otevřeli v místním regionu malé muzeum. Nálezů už je velké množství, jenže potřebují nejprve zakonzervovat a zrestaurovat, a bohužel na to zatím není čas,“ dodal Vlad Havelka.


Neohlášený nález může stavebníka dostat do vězení

Praha/ Chcete stavět dům? Měli byste si raději nejprve ověřit, zda se vaše parcela nenachází na archeologickém nalezišti. „Stavebník má povinnost si to zjistit,“ říká Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu.
Podnětem k drtivé většině dnešních vykopávek je přitom právě plánovaná výstavba. „Jde o takzvané záchranné výzkumy. Ze zákona jsme povinni ohroženou archeologickou památku odkrýt a zdokumentovat dřív, než začne stavba,“ vysvětluje archeoložka.
Pokud byste na významném nalezišti začali stavět bez ohlášení, mohou být sankce poměrně vysoké. Narušení archeologického naleziště totiž zákon posuzuje jako poškození cizí věci – všechny archeologické nálezy totiž patří státu.
Za stavbu na archeologickém nalezišti tak hrozí nejen pokuty až půl milionu korun, ale může dokonce i vazba.
„To se stalo například v případě opakovaného narušení valu na hradišti Libice, které je národní kulturní památkou,“ popisuje jeden z případů Maříková-Kubková.
V případě obzvlášť významného archeologického nálezu zákon může ministerstvo kultury dokonce pozemky vyvlastnit nebo zakázat výstavbu. „To je ale naprosto krajní případ a nevím o tom, že by tento komplikovaný proces někdo v posledních letech podstupoval,“ říká Maříková-  -Kubková.
Podle archeologů jsou naopak časté případy, kdy je archeologický nález zahrnut do nové výstavby. ⋌(doh)