Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V létě jste se s vlašimským fotbalem rozešel, jak vše probíhalo a jaké budou vaše další kroky v kariéře?

S vedením Vlašimi jsem se dohodl a rozešli jsme se v dobrém. S panem Kuklíkem (pozn. manažer klubu) jsme si podali ruce a nyní se chystám dál pokračovat v kariéře jako hráč ve třetiligových Kunicích, kde je trenérem bývalý trenér Vlašimi Zdeněk Hašek.

Jak vůbec vzpomínáte na léta svého působení ve Vlašimi. S týmem jste zažil dvě postupové sezony a jste jedním z hlavních strůjců toho, že Vlašim hraje druhou ligu. Jak se na to díváte?

Na léta působení ve Vlašimi budu vzpomínat jedině v dobrém. Bylo to pro mě určitě dobré angažmá. Působil jsem zde čtyři a půl roku, vlastně v klubu, který je 120 km od mého domova (poz. Kladno). Původně jsem nečekal, že mé angažmá bude ve Vlašimi tak dlouhé, ale určitě jsem rád, že jsem zde mohl působit a hodnotím to jedině kladně.

Ještě v ČFL jste patřil mezi základní stavební kameny sestavy, ale ve druhé lize jste tolik příležitostí nedostal. Nebylo to způsobené větším rozdílem mezi soutěžemi?

Je pravda, že v ČFL jsem nastupoval pravidelně. Určitě je mezi druhou a třetí ligou veliký rozdíl, čemuž se musel přizpůsobit kádr. I za těch pár příležitostí, co jsme dostal ve druhé lize, jsem nesmírně rád.

Ve Vlašimi také pamatují fanoušci Vaše trenérské časy, když jste působil jako hrající asistent trenéra a dokonce také jako hlavní trenér A mužstva po odvolání Zdeňka Haška. Jak vzpomínáte na trenérské časy?

Samozřejmě i do budoucna počítám s tím, že se profesi trenéra budu věnovat a co jsem zažil ve Vlašimi, byla velmi dobrá zkušenost. Určitě mi to hodně dalo, jak trenérské angažmá u B týmu, tak poté post hlavního trenéra u áčka. U A-týmu to bylo složitější o to, že jsem byl vlastně hrajícím trenérem, ale nakonec se nám to všechno podařilo zvládnout. I svojí trenérskou dráhu ve Vlašimi hodnotím pozitivně a jsem za tuto šanci nesmírně rád.

Na jaké období ve Vlašimi se Vám vzpomíná nejlépe?

Jsou to dvě období. Určitě bych sem zařadil postupovou sezonu z ČFL do druhé ligy a ještě období první sezony v ČFL, kdy se nám podařilo sedm výher v řadě a v této sérii byla i naše největší výhra nad Blšany 10:1.

Naopak jaké období bylo nejhorší?

Opět bych sem zařadil dvě období (usmívá se). První, kdy jsem si ještě v ČFL zlomil zánártní kůstku a druhým je poslední půl rok, kdy jsem nedostával moc příležitostí a nastupoval pouze za rezervu.

Hrajete na postu obránce, ale jen tak pro kontrolu, vzpomenete si kolik jste vstřelil branek za Vlašim?

Tohle není vůbec nic složitého (usmívá se) si vzpomenout, protože jich nebylo tolik. Během svého angažmá ve Vlašimi jsem vstřelil dvě branky. Jednu v utkání na Vyšehradě a druhou doma proti Hlavici.

Teď jste překvapil i mě. Já jsem si myslel, že jste autorem jen jedné branky…

Byly dva. To vím určitě. (směje se) Na Vyšehradě to bylo poslední kolo sezony 2007/2008 a ten druhý hned následující sezonu v domácím utkáni s Hlavicí.

Vaše jméno mělo určitou váhu u fanoušků, u kterých jste byl jedním z nejoblíbenějších. Jak to vůbec na hráče působí?

Musím v první řadě říct, že Vlašim má určitě velmi dobré fanoušky, kteří umí udělat doma vynikající atmosféru a také s námi jezdí ven. Musím za to před nimi smeknout. Jako příklad uvedu první druholigový zápas v Opavě, kam dorazili a je to vlastně cesta přes tři čtvrtě republiky! Jinak samozřejmě je to příjemné, když mě mají fanoušci rádi a na mě to určitě působilo dobře. Tady je to také dáno tím, že Vlašim je menší klub, kde je větší kontakt s fanoušky, a proto mezi nimi mám i několik známých a kamarádů.

Teď se vraťme k fotbalu. Vlašim zažívá nejúspěšnější léta a ve druhé lize rozhodně nehraje druhé housle. V čem podle Vás tkví úspěch vlašimské kopané?

Myslím si, že je to dáno dobrým výběrem hráčů. Určitě sem chodí dobří hráči. Dalším dílem úspěchu je dobrý kolektiv a také kvalitní trenér, kterým je Roman Nádvorník, ten to vždy poskládal dohromady a mužstvo hrálo dobře. Z toho také pramení, že hráči, kteří sem chodili jako nechtění, tak se poté ukázali i první lize. Například Kalabiška, Matěj Štochl, Mára Jungr. Někteří hráči zde i pro první ligu vyrostli, řeč je o Lukáši Křečkovi a Danu Nešporovi.

Ve Vlašimi již sice hrát nebudete, ale jak vidíte její šance v nadcházející sezoně, která slibuje zajímavou podívanou?

Letos bude druhá liga určitě hodně kvalitní a i přes to si myslím, že se Vlašim bude pohybovat, i přes silnou konkurenci, v horní polovině tabulky.

Jak se těšíte na spolupráci s trenérem Haškem a co od angažmá v Kunicích očekáváte?

Slibuji si, že ještě nějaký ten rok budu hrát pravidelně ve třetí lize. Kunice mají slušný kádr, kde je dost kvalitních hráčů. Jejich čtvrté místo není vůbec náhodou a i letos budou podle mě nahoře. Co se týče spolupráce s trenérem Haškem, tak teď to nebude fungovat jako ve Vlašimi, kde jsme mu dělal hrajícího asistenta, ale nyní má asistenty své. Co se týká tréninků, vím co od něj můžu čekat.

JIŘÍ PAÝR