Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V předsezonních plánech jste chtěl navázat na loňský úspěšný podzim. To se Vám ale nepovedlo, získali jste 15 bodů z 15 zápasů, což Vás řadí na 14. místo a opět na jaře boj o záchranu. Jaké jsou příčiny neúspěchu?

Hlavní příčiny jsou asi v tom, že jsme hned od prvního podzimního kola měli velkou marodku, některé zápasy jsme nezvládli takticky a v jiných byl prostě soupeř lepší.

Začátek jste měli katastrofální a po třech zápasech byli na nule. Po vysoké výhře nad Kostelcem u Křížku to vypadalo, že jste se chytli, ale opak byl pravdou. Kolísavé výkony pokračovaly až do konce podzimu. Proč?

Po zápase s Kostelcem to tak snad vypadalo, jenomže se nám zranil Jellúš a náš kádr se opět ztenčil a začali jsme mít se sestavou velké problémy.

Pro většinu mužstev je domácí prostředí rozhodujícím faktorem pro získávání bodů. U Týnce to bylo naopak a stali jste se nejhorším týmem z celé skupiny s pouhými šesti body ze sedmi zápasů. To byli hráči tolik doma nervózní?

Nemyslím si, že by byli nervózní ani snaha jim nebylo možno upřít. Když nás ale soupeři nechali hrát a čekali na chyby, po kterých nás trestali, tak naše snaha rychle uvadala. Chyběli nám v nich právě ti hráči, kteří byli dlouhodobě zraněni a dovedli by zápasy rozhodovat.

Na hřištích soupeřů jste třikrát z osmi zápasů bodovali naplno, když jste vyhráli v Semicích, Bakově a Zelenči. Je to tím, že jste spíše brejkový mančaft než tým, který se musí tlačit do plných?

Byli to zápasy, kdy jsme se dostali brzy do vedení a dobře bránili. Domácí byli v zápasech lepší, ale styl jim nevycházel jako nám doma. Přežili jsme několik šancí a z protiútoků jsme trestali.

Kuriozitou bylo, že jste jako jediné mužstvo ze soutěže neremizovali. Čím si to vysvětlujete?

To je tím, že to neumíme, anebo to bylo v myšlení hráčů. Za celý podzim neudržela obrana čisté konto. Z toho pramenilo, že musíme dát víc gólů, než jich dostaneme. Když jsme ale inkasovali první my, tak jsme odpadli a mimo jednoho utkání s Velimí B, prohráli.

Hrajete již několikátou sezonou s úzkým kádrem, což je asi jednou z příčin, že většinou bojujete o záchranu. Proč s tím něco neděláte a hráče do Týnce nepřilákáte?

To je otázka pro někoho jiného a ne pro mě.

Velkou ztrátou pro Vás jistě bylo zranění vašeho syna Pavla, kanonýra mužstva, jehož góly vám na podzim chyběly. Jak to s jeho operovaným kolenem vypadá?

Pavlovy góly nám určitě chyběly a když se k tomu přidalo ještě zranění Skály, tak jsme museli hrát většinu zápasů jen na jednoho útočníka. Pavel je po operaci křížového vazu a už v lednu začne s lehkým výklusem.

V mužstvu máte zkušené hráče i mladíky, kteří se však v důležitých zápasech s mužstvy okolo Vás v tabulce, nedokázali koncentrovat. Inkasovali jste v Radimi a Červených Pečkách šest gólů a vrcholem byla domácí porážka v posledním kole s Uhlířskými Janovicemi. Je to v psychice nebo v jiných příčinách?

Je to především v trénincích. Mladíci se snažili, odehráli některé výborné zápasy, ale výkonnost si bohužel nedokázali udržet dlouhodoběji. Když to na ně psychicky spadlo, tak to neunesli. V Radimi a Pečkách jsme sice dostali po šesti gólech, ale zápasy nebyly tak jednoznačné. V Radimi jsme vedli 1:0 a měli ještě dvě stoprocentní šance. Nedali jsme je a v závěru poločasu během dvou minut dostali dva góly a sesypali se.

Na obrannou práci jste se nemohli spolehnout (43 gólů) a dobrý brankář Kruliš na vše nestačil.

To je pravda. Jenže obrana už začíná od útoku, a proto na ni nemůžeme všechno házet.

Nenapadlo vás po posledním neúspěšném zápase se vším praštit. Nebo nechtělo vedení sáhnout ke změně, i když jste týnecký patriot?

Abych s tím praštil a utekl od toho, když se nedařilo? Tak o tom jsem neuvažoval. Chybu jsem taky nějakou udělal, ale jestli se nezlepší tréninková docházka, tak se s mužstvem nedá pracovat.

Vedení nakonec po dohodě se staršími hráči ke změně sáhlo. Od jarní sezóny povede mužstvo Radek Skála, kterému přeji hodně úspěchů.